Česká republika se zavázala, že v roce 2020 dosáhne roční úspory na spotřebě energie 13,27 terrawatthodin, což odpovídá skoro celkové produkci Temelínu v jednom roce. Nejvyšší kontrolní úřad ale upozorňuje, že aby takové úspory bylo dosaženo, musí se v podstatě každoročně o sto procent navýšit úspory z loňského roku. V minulém roce byl přitom závazek podle úřadu splněn hlavně díky dotačním programům. Dosažení úspor se tak nemusí podařit.
NKÚ: Česko nemusí zvládnout plánované úspory energie
Loňské úspory dosáhly téměř sedmi petajoulů (PJ), v přepočtu 1,94 terawatthodiny (TWh), což odpovídá osmině roční produkce Temelína. Podařilo se tak závazek splnit, vysoká úspora je ale výsledkem dotačních programů v posledních sedmi letech (2007–2014), kdy šlo na projekty úspor energie dotace za více než 32 miliard korun, zdůrazňuje NKÚ.
Riziko nesplnění cíle má podle NKÚ dva důvody. „Jeden důvod je dosavadní pomalé tempo úspor a druhým jsou obrovské finanční nároky, které dosud nejsou ve střednědobých výdajích státního rozpočtu naplánované,“ uvedla mluvčí NKÚ Olga Málková.
Plánované úspory energie v ČR
Úspory u vládních budov, tempo je podle NKÚ pomalé
Úspory energií se Česká republika snaží dosahovat mimo jiné u vlastních budov využívaných vládními institucemi. Do roku 2020 by se kumulativní úspory energií měly vyšplhat u těchto budov na více než 266 TJ. K tomu by bylo zapotřebí investovat téměř šest miliard korun.
Podle NKÚ bude Česká republika úspory u budov vládních institucí naplňovat jen problematicky vzhledem k jejich dosavadnímu pomalému tempu a obrovským finančním nárokům, které navíc dosud nejsou finančně pokryty. „V oblasti průmyslových podniků je potenciál lákavý v tom směru, že s poměrně méně penězi lze dosáhnout velmi výrazných úspor,“ doplnil ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energie Jiří Gavor.
GALERIE
Energetické úspory v ČR
Pokud úspory nebudou, mohlo by nastoupit povinné schéma
Ředitel Teplárenského sdružení Martin Hájek uvedl, že na neuspokojivou situaci v oblasti úspor energií sdružení spolu s Hospodářskou komorou a Svazem průmyslu upozorňovalo již v květnu letošního roku. „V tomto smyslu zpráva NKÚ jen potvrzuje naše obavy. Pokud se plánovaných úspor nepodaří dosáhnout, hrozí zavedení takzvaného povinného schématu úspor s negativním dopadem do cen energií pro podniky i domácnosti,“ dodal.
Podle Gavora by zhruba kolem roku 2017 mohla v případě potíží pozitivní motivaci doplnit i tvrdá legislativa. „Problematiku energetických úspor přenesou i na energetické firmy,“ dodal.
Česko je premiantem ve snižování emisí CO2, celkem si vede dobře i v oblasti obnovitelných zdrojů energie. Nicméně třetí cíl v oblasti energetických úspor je dlouhodobě problematický a není v tom v rámci Evropské unie osamocena.
Gavor upozornil, že dosažení plánů energetických úspor ale netrápí jen Českou republiku. „Z klimaticko-energetických cílů EU do roku 2020 jsou energetické úspory bolavým místem pro více států. V Česku rychlejšímu tempu brání nejen nedostatek financí, ale i značná roztříštěnost podpůrných programů, ve kterých se případní zájemci o podporu obtížně orientují,“ dodal Gavor.
NKÚ prověřoval poskytování peněžních prostředků na podporu úspor energie. Kontroloři prověřili dvacet pět projektů z pohledu pravidel přidělování dotací a nezjistili závažné nedostatky. Jen v jednom případě ministerstvo průmyslu a obchodu schválilo dotaci 36 milionů korun v rozporu s dotačními podmínkami. Ministerstvo kontroloři ale kritizují za to, že dostatečně nesleduje všechny programy a opatření, která směřují k úsporám energií.
- Čistá spotřeba elektřiny v Česku loni meziročně klesla o 2,4 procenta na 57,24
terawatthodiny (TWh). - Méně elektřiny se i vyrobilo, takzvaná hrubá výroba elektřiny se snížila na 86,15 TWh.
- Za poklesem podle analytiků stálo loňské teplé počasí, ale právě také energetické úspory.