O evidenci tržeb se šíří poplašné zprávy. Jsou prý ale naprosto zbytečné

Lepší výběr daní a omezení šedé ekonomiky. To si vláda slibuje od elektronické evidence tržeb. Podle kritiků bude znamenat jen zvýšení nákladů pro živnostníky a jejich šikanu. Někteří z podnikatelů již proto naznačují, že zákon obejdou: zavřou restauraci a otevřou si místo ní klub. EET se pak nebudou zabývat. Náměstkyně ministra financí Simona Hornochová v pořadu Otázky Václava Moravce však varovala, že to je nelegální, ale hlavně zbytečné. Podle ní se totiž podnikatelé bojí pouze mylně vytvořené představy toho, co se po nich bude vlastně chtít.

O chystané novince se šíří podle náměstkyně ministra Hornochové poplašné zprávy. „Tady se někdo snaží systémově podnikatele plašit. A v Česku jsme bohužel náchylní poplašným zprávám věřit," říká Hornochová. Reaguje tak na stížnosti mnohých podnikatelů, kteří tvrdí, že vlastně vůbec nevědí, co se po nich po zavedení elektronické evidence tržeb (EET) bude chtít, ale míní, že to nebude „nic dobrého“.

„My se na ni nechystáme, protože nevíme na co. Nevíme, podle kterého systému pojede, nevíme software, hardware a tomu, co nám říkají, že bude stačit jen telefon, nevěřím,“ říká například majitel restaurace Stodola v Újezdě nad Lesy Ladislav Marek. Někteří majitelé restaurací už tak prý mají v záloze i vlastní řešení EET: hodlají hospodu zavřít a provozovat podobnou činnost z garáže, ze které předtím vyparkují auto.

Podle náměstkyně ministra financí Simony Hornochové jsou však všechny jejich obavy zbytečné. Podle ní je pravým důvodem, proč se 58 procent lidí domnívá, že evidence tržeb podnikatelské prostředí nezlepší, jak vyplynulo z průzkumu Median pro ČT, především negativní kampaň vedená proti projektu EET.

Nebude potřeba vysokorychlostní internet, aby se účtenka zaevidovala

Náměstkyně tak například odmítla obavu podnikatelů z připojení k internetu, které evidence tržeb bude vyžadovat. „Rychlý internet není žádným způsobem potřeba. Datová zpráva bude mít 8 kB. Přitom velikost jedné fotky z dovolené by pokryla měsíční provoz restaurace,“ uvedla.

obrázek
Zdroj: ČT24

Hornochová zároveň upozornila, že projekt evidence tržeb nepřinese ani žádný nárůst administrativních povinností podnikatelům. „Žádné administrativní povinnosti nenarostou. Přístroj sám bude komunikovat s finanční správou a jen na začátku bude muset podnikatel jít na úřad a získat heslo a jméno. Jestli něco nepřináší administrativní povinnosti, tak je to toto,“ zdůraznila.

Elektronická evidence tržeb by měla být povinná pro všech zhruba šest set tisíc podnikatelů, kteří přijímají tržby v hotovosti, od roku 2018. Zákon o evidenci tržeb, který by měl mít podle Hornochové účinnost od srpna 2016, začne pro jednotlivé druhy podnikání platit postupně.

Nejprve by se měl týkat restaurací, hotelů a stravovacích služeb. O tři měsíce později pak maloobchodu a velkoobchodu. Následně by měla být 12měsíční pauza. Poté by měli evidovat tržby zbývající podnikatelé z dalších oborů a nakonec po dalších třech měsících i drobní živnostníci.

Odborníci stále nejsou o efektivnosti EET přesvědčeni

O efektivnosti celého systému ale pochybuje i vedoucí katedry veřejných financí Fakulty financí a účetnictví VŠE Alena Vančurová. Stát si totiž od EET slibuje, že po jejím zavedení získá lepším výběrem daní 12 miliard korun. „Optimismus ministerstva financí úplně nesdílím. Myslím si, že kdyby systém fungoval stoprocentně, tedy pro všechny, tak by generoval více,“ říká.

Otázkou ale je, kolik zavedení EET skutečně v tuto chvíli přinese v podmínkách České republiky, s českou daňovou morálkou a přístupem ke státu, zamýšlí se a vrací se tak k tomu, že podnikatelé mohou svou novou povinnost obcházet právě zmíněným založením klubu. 

„V systému EET musí někdo zadat, že platba proběhla a že k transakci došlo. Pokud však je to zákazníkovi zařízení jedno a nemá žádnou motivaci, tak ne všechny transakce budou zadány,“ reaguje Vančurová na fakt, že někteří stálí hosté restaurací se začali vyjadřovat v tom duchu, že „svého hospodského podrží“.

Zároveň však míní, že systém je cenný v informacích a jejich struktuře, které daňové správě může přinést, říká.

Vančurová dodává, že si dokáže dokonce představit výběr daní mnohonásobně vyšší než zmíněných dvanáct miliard. Skutečné efekty by to podle ní přineslo ve chvíli, až by se dokázalo prostřednictvím EET pokrýt celé spektrum příjmů. „Nyní je to vlastně pokus. Vybrali jsme si dvě odvětví, ve kterých nesporně dochází k únikům, a říkáme fajn, když to bude fungovat, můžeme to pak rozšířit dál a mezitím se daňová správa s tím naučí pracovat a využívat to,“ konstatuje Vančurová.

Další přínos EET? Nemuselo by se třeba podávat daňové přiznání

Vančurová zároveň naznačuje další směr, který by celkově podnikatelskému prostředí v Česku jen prospěl a ve kterém spatřuje plus zavedení EET. Kdyby systém dobře fungoval, živnostníci by mohli dostat například již hotový návrh daňového přiznání připravený finančním úřadem přes datovou schránku. Případně by pouze tento návrh upravili o potřebné informace k penzijnímu připojištění, podepsali a zase poslali zpět. A měli by tak své povinností hotové rychle a bez zbytečné administrativy.

„Asi by to nešlo hned od začátku spuštění EET v roce 2018, protože je to poměrně složité,“ říká Vančurová, ovšem o něco později by to podle ní problém být nemusel. Podobně to funguje například ve státech Beneluxu.

obrázek
Zdroj: ČT24

Hornochová s ní v zásadě souhlasí, a dokonce si dokáže představit i rychlejší cestu. „Například tu, že u malých živnostníků do určitého obratu by se dala daň sjednávat paušálním způsobem. A nemyslím paušální náklady, ale skutečně daň,“ uvádí. Drobní podnikatelé by tak nemuseli vůbec vyplňovat daňové přiznání a také by již předem věděli, kolik přesně budou odvádět, a měli s tím nulovou administrativu.

Pozor na obcházení zákona, restaurace není klub

Náměstkyně ministra financí také zdůraznila, že pokud si někdo myslí, že když zavře restauraci a otevře si „klub“ ve kterém na dveře vyvěsí informací o členském příspěvku ve výši koruny, a že tím je vše vyřízené, tak se mýlí. „Je to čisté obcházení zákona, tudíž nelegální podnikání. Pokud tam se ziskem prodávají alkoholické nápoje nebo jídla, tak to není klasický, například hasičský členský klub a může na ně celní i finanční správa,“ zdůraznila.

Jediným důvodem, proč se už nyní něco neděje, je podle ní to, že finanční i celní orgány utlumily kvůli chystanému zavádění EET svou aktivitu. A dodává, že po zavedení EET jsou příslušné instituce připravené uštědřit tvrdou sankci všem, kteří budou zákon obcházet.