Europarlament chce víc peněz na uprchlíky i nezaměstnané

V návrhu rozpočtu Evropské unie na příští rok chtějí vidět poslanci Evropského parlamentu více peněz na zvládání migrační krize či na podporu zaměstnanosti. Zároveň odmítli všechny škrty, které požadovaly členské státy. Unie má zhruba tři týdny na nalezení kompromisu.

Jednání o unijním rozpočtu bývají tradičně složitá. Příspěvky členských států patří k významným zdrojům peněz do společné pokladny, ale kvůli mnohdy napjatému domácímu rozpočtu se snaží omezovat své výdaje a přicházejí s nižšími čísly, než jaká požadují europoslanci.

Rozhodování s omezenými prostředky

Ministr financí předsednického Lucemburska Pierre Gramegna k tomu upozornil, že rozpočtová rozhodnutí se podobají těm, která lidé konají v běžném životě. „Musíte se rozhodovat s omezenými finančními prostředky,“ poznamenal Gramegna.

Europarlament přitom hodlá zvýšit výdaje vysoko nad stropy odsouhlasené ve víceletém finančním rámci pro léta 2014 až 2020. Podle názoru států osmadvacítky nemůže být unijní rozpočet pro příští rok posuzován odtrženě od dříve domluvených výdajových limitů či rozpočtových omezení, kterým už nyní čelí jednotlivé státy EU. Bylo by navíc vhodné ponechat prostor pro neočekávané události. Parlament by tak měl hledat především skutečně nezbytná opatření.

Přes miliardu navíc na zvládání uprchlické krize

Europoslanci nicméně odhlasovali zvýšit finanční prostředky určené na zvládání přílivu běženců do Evropy o 1,16 miliardy eur proti návrhu Evropské komise. Členské země s potřebou tuto krizi řešit souhlasí a dnes připomněly, že už v letošním rozpočtu byly kvůli migraci navýšeny platby o 133,6 milionu eur a závazky o více než 490 milionů.

Více peněz by podle poslanců mělo jít i na podporu zaměstnanosti mládeže, na podporu výzkumu a inovací či na evropské programy dopravních sítí. Více peněz by podle nich měli dostat i zemědělci zasažení ruským embargem na dovoz potravin a nízkými cenami mléka.

Členské státy chtějí zvýšit platby nejméně, EK volí střední cestu

Návrh rozpočtu vytváří jak parlament, tak Evropská komise a Rada EU. Komise tentokrát ve svém návrhu na rok 2016 počítala s částkou na platby ve výši 143,54 miliardy eur (3,9 bilionu Kč), což by bylo o zhruba 1,6 procenta více než loni. Částku na závazky, které představují odhodlání financovat budoucí útraty, chtěla snížit o méně než pět procent na 153,53 miliardy eur.

Státy osmadvacítky částku na závazky navrhují snížit o více než půl miliardy eur a částku na platby o 1,4 miliardy eur. Podle řady europoslanců by ale tyto škrty mimo jiné mohly podkopat snahu dostat na rozumnou úroveň množství nevyřízených plateb, které se hromadí na konci roku.