Budapešť – Maďarský parlament schválil nový zákon o centrální bance, a to navzdory protestům z Evropské unie a Evropské centrální banky, podle kterých nový zákon nezávislost centrální banky ohrožuje. Kvůli nesouhlasu s novým zákonem byla v polovině tohoto měsíce nečekaně přerušena přípravná jednání mezi vládou, EU a Mezinárodním měnovým fondem o poskytnutí záložního úvěru.
Maďarský parlament omezil pravomoci centrální bance
Pro nový zákon se vyslovilo 293 poslanců z 386. Čtyři byli proti. Poslanci opozičních socialistů a liberální ekologické strany LMP se hlasování nezúčastnili. Sama maďarská centrální banka dnes v prohlášení uvedla, že nový zákon a další právní předpisy, které umožňují fúzi banky s finančním regulátorem, vážně ohrožují zájmy země a umožní vládě ovlivňovat rozhodnutí centrální banky.
Zákon fakticky degraduje funkci prezidenta centrální banky
„Tyto nové zákony vytvářejí možnost ovlivňovat rozhodování centrální banky na základě vládních a stranických zájmů, což je proti základní smlouvě Evropské unie,“ prohlásila banka, podle níž zákon zvýší nepředvídatelnost ekonomické situace v zemi a ohrozí ekonomickou stabilitu Maďarska. Spojení centrální banky s finančním regulátorem fakticky degraduje funkci prezidenta centrální banky. Zákon rovněž umožňuje premiérovi jmenovat viceprezidenty banky, které doposud jmenoval prezident centrální banky, a vytváří místo třetího viceprezidenta. Měnový výbor banky, který rozhoduje o úrokových sazbách, se rozšíří ze sedmi členů na devět a o jejich jmenování bude rozhodovat parlament.
Orbán odmítá přijímat rozkazy z Bruselu
Maďarský premiér Viktor Orbán odmítl požadavky EU na stažení zákona s tím, že nebude přijímat rozkazy z Bruselu. V dnešním rozhovoru pro místní rozhlas uvedl, že vláda učinila některé změny v zákoně na základě požadavků ECB. Ta vznesla proti zákonu 15 námitek, z nichž vláda vyhověla 13. Dva body však ponechala a Orbán uvedl, že pokud bude potřeba, je připraven bránit své rozhodnutí před soudem.
Maďarsko
Maďarsko se v roce 2008 ocitlo na pokraji bankrotu a muselo požádat o pomoc MMF, který mu poskytl úvěr 20 miliard eur (510,8 miliardy korun). Orbán se však rozhodl v roce 2010 úvěr neobnovit a místo toho se země vrátila na finanční trhy. MMF tak nemohl zasahovat do rozhodování vlády o ekonomických otázkách. Kvůli vysokému zadlužení a hrozbě recese v příštím roce se však nakonec vláda rozhodla vyjednat si s MMF a EU úvěr záložní. Orbán sice tvrdí, že dohoda s MMF není nezbytná, mnoho analytiků s ním však nesouhlasí.
MMF neví, zda s Maďarskem začne opět jednat
Maďarsko je sice nyní schopné zajistit si finance pro svoji potřebu na trhu, ale potřebuje dohodu s MMF, aby posílilo důvěru investorů a udrželo si napojení na trhy, protože situace je nejistá i kvůli krizi v eurozóně. Podle nich je rovněž potřeba ujistit trhy, že země je schopná splatit v příštím roce dluh 4,8 miliardy eur. Jak se budou vyvíjet další jednání s MMF, zatím není jisté. Šéf mise MMF Christoph Rosenberg ve středu uvedl, že zatím nepadlo rozhodnutí kdy a zda vůbec MMF oficiální jednání s Maďarskem zahájí.