Vodovodní a kanalizační síť je hlavně v menších obcích často zastaralá a na její údržbu a modernizaci by mělo jít více peněz – takové doporučení dal Čechům Evropský účetní dvůr. V praxi to znamená, že by se mohla cena vody v příštím roce zvýšit a právě menší obce, kde je dnes voda nejlevnější, by to pocítily nejvíce. Za kubík by tam lidé mohli zaplatit až o dvacet korun víc než dosud, odhaduje Sdružení oboru vodovodů a kanalizací (SOVAK).
Češi mají vyměnit trubky. Vodu by to zdražilo až o dvacet korun
Události: Voda by mohla kvůli výměně trubek zdražit (zdroj: ČT24)
„Ono se to bude lišit podle stavu infrastruktury a podle toho, o jakou vodárenskou společnost se jedná i podle toho, jaký má stav svého majetku. Jde o to, že na tu obnovu se nedává všude stejně,“ vysvětluje ředitel Sdružení oboru vodovodů a kanalizací Oldřich Vlasák.
Ve velkých městech by voda mohla zdražit přibližně o jedno až dvě procenta. Konkrétně v Praze by to bylo o 1,5 koruny. Na druhou stranu v Krnově, kde jsou účty za vodu nejnižší, by to bylo až dvacet korun.
Cena vody podle krajů
Ministerstvo zemědělství nicméně s doporučením Evropské unie nesouhlasí. „Pakliže hovoříme o vodovodní síti, tak ta má průměrnou životnost kolem šedesáti let. V České republice je více než jedna třetina této vodovodní sítě novější. A i ty zbylé dvě třetiny jsou v relativně dobrém stavu. To znamená, že není potřeba nějakých výraznějších finančních injekcí,“ uvedl mluvčí resortu Hynek Jordán.
S tím ale nesouhlasí agrární analytik Petr Havel, který upozorňuje na to, že zdaleka ne všechno potrubí má skutečně životnost 60 let. „Celá řada těch trubek byla postavena zejména v 60., 70. a 80. letech minulého století neodbornými pracovníky z ne úplně kvalitních materiálů a tyto trubky takovou životnost nemají,“ dodává Havel.
Spotřeba vody
Vodohospodáři: Péči o vodu by měl mít na starosti jeden resort
V současnosti spadá problematika povrchové vody pod ministerstvo zemědělství a naopak podzemní zdroje pod resort životního prostředí. Podle předsedy představenstva SOVAK Františka Baráka by se ale jediné zodpovědné ministerstvo mohlo problematice vody věnovat z různých úhlů pohledu. Správa vod by měla být sjednocená i kvůli tomu, že srážky ovlivňují stav podzemních vod stejně jako vodu v řekách a rybnících, uvedl.
Podle mluvčího ministerstva zemědělství Jordána je změna kompetencí ministerstev politickým rozhodnutím, změny by se nejdřív musely objevit v kompetenčním zákoně. „O tomto se zatím nediskutuje,“ uvedl mluvčí.
Ekonomika ČT24: Jak funguje v Česku trh s vodou? (zdroj: ČT24)
Polovina pitné vody se v Česku vyrábí z povrchových a polovina z podzemních zdrojů. Ročně se vyrobí cca 600 milionů metrů krychlových.
Plán boje proti suchu, který schválila před několika týdny vláda, se podle Baráka dostatečně nezabývá například změnami klimatických vlivů, které v budoucnu v Česku nastanou. Zemi také chybí dlouhodobá vodohospodářská koncepce, která by vytyčila cíle až na 40 let dopředu. Na plánu boje proti suchu, který vláda na konci července schválila, se sdružení nepodílelo. Do budoucna by ale spolupracovat chtělo. Většina navržených kroků podle něj spíše zohledňuje zadržení vody v krajině než zajištění pitné vody pro obyvatelstvo.
S tím ale ministerstvo nesouhlasí. „Musíme odmítnout argumentaci SOVAK, že by ve vládním materiálu, který vláda přijala před třemi týdny nebyla zapracována problematika pitné vody. Přímo za SOVAK jdou tři úkoly ze zhruba padesáti přijatých a ve více než polovině případů, to znamená ve více než 25 případech z padesáti, se vztahuje tato problematika i k pitné vodě, tedy k vodovodům,“ dodává Jordán.