Ode dneška už jen maso s rodným listem

Konkrétní informace o původu masa najde počínaje dnešním dnem každý, kdo si ho půjde koupit, ať už je v jakékoliv zemi Evropské unie. Zatím to platilo jen u hovězího masa, ovoce, zeleniny a olivového oleje, ode dneška je totéž platné i pro vepřové, drůbeží, skopové a kozí maso. Nařízení tak přispěje k lepší informovanosti zákazníků. Cena masa by podle předsedy Českého svazu zpracovatelů masa Jaromíra Klouda kvůli tomuto novému značení růst neměla.
Video Kloud: Maso je řádně značené
video

Kloud: Maso je řádně značené

Kloud: Maso je řádně značené

Události: Maso musí mít původ, mléko ztrácí kvóty

Novinka pro výrobce znamená, že povinně musí uvádět na obalu výrobku, v jaké zemi bylo zvíře chováno a v jaké poraženo. Zákazník se tedy dozví, jestli maso, které kupuje, pochází z České republiky, některé země EU anebo ze státu mimo EU. „Veřejnost stále volá po lepší informovanosti při nákupu potravin a toto je další konkrétní krok,“ říká ministr zemědělství Marian Jurečka.

Podle předsedy Českého svazu zpracovatelů masa Jaromíra Klouda se výrobci na tuto novou skutečnost připravili a skutečně prodejcům dodávají maso označené nebo informaci o původu masa uvádějí na dodacích listech. „Každý výrobce pojal tu povinnost jinak, nemají to všichni stejně. Ale v obchodech maso označené je,“ konstatuje. 

Restauratérům však žádná taková informační povinnost díky tomuto novému nařízení automaticky nevzniká, na rozdíl od povinnosti zveřejňovat u jídel seznam alergenů, kde spotřebitel informován být musí. 

„Pokud bylo zvíře chováno v jedné a poraženo v druhé zemi, musí výrobce uvést na etiketě nebo cedulce u prodejního pultu oba dva údaje. Když bylo zvíře chováno a poraženo v jednom státě, stačí, když výrobce zveřejní pouze údaj o původu zvířete,“ vysvětlil ministr zemědělství Marian Jurečka.


Pro každý druh je stanovena konkrétní lhůta chovu, která musí být splněna, aby na etiketě mohlo být uvedeno, že zvíře bylo v dané zemi chováno.

Například u drůbeže platí, že musí žít minimálně jeden měsíc v určité zemi.


Správnost údajů u čerstvého i mraženého masa budou kontrolovat inspektoři dozorových orgánů, tedy Státní zemědělská a potravinářská inspekce a Státní veterinární správa.

Za porušení povinnosti uvádět původ masa může výrobce zaplatit pokutu až deset milionů korun.


U vepřového, drůbežího a skopového se doposud vyznačoval pouze výrobce, který mohl být český a maso brát z jiného státu. Například u kuřat byl kód pro Českou republiku CZ uváděn i u těch, která byla do země dovezena z jiné země a u českého zpracovatele pouze naporcována a zabalena. Údaj o tom, kde se kuře vylíhlo a bylo vykrmeno a poraženo, tak chyběl. Čeští spotřebitelé se však zejména po sérii afér v předchozích letech začali více zajímat o původ potravin, které kupují. Výrobci proto začali zdůrazňovat tuzemský původ svých výrobků a surovin, i když třeba nemuseli.

Mletého masa se povinné značení netýká
Zdroj: ISIFA/Thinkstock

Nařízením Evropské unie se jen v Česku bude nově řídit zhruba 7000 podniků. „Nepředpokládám, že se ceny masa zvýší. Jde o to, aby si prodejce zorganizoval svou logistiku informací,“ reagoval předseda Českého svazu zpracovatelů masa Jaromír Kloud na otázky, zda toto povinné značení bude mít dopad na zdražení výrobků.

Podle Klouda to totiž samotné výrobce zásadně neovlivní, protože ti, pokud dodávají maso již balené, tak jen na etiketu připíší údaj navíc. „A pokud dodávají, a to platí jen pro Česko, nebalené maso, přidají informaci o původu na dodací list nebo na přepravku s masem,“ dodává.

Novinka se ale netýká mletého masa, u kterého zákazníci původ nezjistí. „Masné výrobky jsou od masa odděleny a v současné době probíhá v Evropské unii diskuse, jak by u nich mělo značení vypadat,“ dodal Kloud.

Jestli označování původu masa může u spotřebitelů ovlivnit jejich výběr, to se zatím neví. „Zákazníci neměli zatím šanci zjistit, odkud maso je, takže pro řezníky a zpracovatele masa je to novinka, jestli zákazník bude vnímat, odkud maso pochází. Pokud by s tím zákazník začal pracovat, může to zvýšit tlak na to, aby bylo maso české. Což je dobrá zpráva, to nás nemusí trápit,“ vysvětluje Kloud. U hovězího masa, kde značení začalo být povinné v roce 2002, to téměř žádný vliv na výběr podle Klouda nemělo.

Zároveň nepředpokládá, že by se nařízení o značení původu nějak obcházela. „Víte, každé nařízení se dá obejít, já si ale myslím, že tady poměrně velmi dobře fungují státní veterinární správa a inspekce, které zajistí, aby se nařízení dodržovala. V samotném zařízení skuliny nejsou. Jestli si ale do toho vymyslí někdo svoji 'švejkovinu', to nemůžeme predikovat,“ míní Kloud.

V Evropské unii se začalo o původu hovězího informovat v souvislosti s nemocí šílených krav (bovinní spongiformní encefalopatie, BSE). Povinně se tyto údaje u nezpracovaného hovězího a výrobků z něj musejí uvádět od ledna 2002. Spotřebitel tak může zjistit, kde se zvíře narodilo, kde bylo chováno a kde poraženo. Nyní se označování původu rozšíří i na nezpracované vepřové, skopové, kozí a drůbeží maso.

Skandál s nepřiznaným koňským masem v potravinách v Evropě vypukl předloni v lednu. Tehdy se koňská DNA našla v mražených mletých karbanátcích prodávaných v supermarketech v Irsku a Velké Británii. Později se ukázalo, že do podvodů s koninou byla zapletena jatka a obchodníci s masem od Rumunska po Nizozemsko. Výrobci nahrazovali levnější koninou dražší hovězí maso. Několik případů bylo v rámci aféry odhaleno i v České republice.


V dubnu se mění i pravidla pro mléko

Novinkou od dubna je i to, že evropští zemědělci mohou vyprodukovat neomezené množství mléka. Končí totiž takzvané mléčné kvóty, které posledních 31 let limitovaly objem a export. Někteří čeští mlékaři se bojí, že konec regulace jim přinese problémy, podle náměstka ministra zemědělství Jindřicha Šnejdrly se ale v nejbližší době nic nezmění. (čtěte více)

Ministr Jurečka má za to, že čeští výrobci kvalitního mléka se nemusí změny obávat. Pro zpracovatele u nás má v záloze dotační program, který by měl pomoci jak výrobcům, tak zpracovatelům mléka, pokud se dostanou do potíží kvůli většímu konkurenčnímu tlaku. „Zemědělci a potravináři by měli možnost dosáhnout na finanční prostředky. Tento dotační titul by byl zaměřen na zvýšení kvality mléka,“ prohlásil Jurečka. Zacílení dotací na zvýšení kvality mléka je podle něj cestou, jak dostat do sektoru peníze, která by byla přijatelná i pro Evropskou komisi.