Restituenti by místo půdy příště mohli dostat peníze

Praha - Státu schází půda na dokončení restitucí nebo na případnou směnu kvůli stavbám dálnic či protipovodňových hrází. Důvodem prý je fakt, že Státní pozemkový fond prodal či převedl jako náhradu za jiné nevydané pozemky více hektarů, než si mohl dovolit a než říkal původní plán. Úřad proto chce pokračování dalšího výprodeje státní půdy ukončit. Zbývající restituenti, kteří mohou ještě nárokovat až tři sta tisíc hektarů zemědělské půdy, by měli být vyplaceni. Dostat mají zhruba půl miliardy korun.

Od začátku 90. let Pozemkový fond a následně z něj vzniklý SPÚ prodal či převedl oprávněným osobám jako náhradu za jiné nevydané pozemky celkem 661 000 hektarů zemědělské půdy. Bylo to však více, než si mohl dovolit i než říkal původní plán, který předpokládal vydání 500 000 hektarů. Nyní tak státu schází půda na dokončení restitucí, ale třeba i na případnou směnu kvůli stavbám dálnic či protipovodňových hrází. Úřad proto chce pokračování dalšího výprodeje státní půdy ukončit.

„Naši předchůdci s danou půdou diplomaticky řečeno hospodařili nehospodárně,“ podotkl dnes Jirsa. Vydaná půda podle něj odpovídá zhruba jedné čtrnáctině rozlohy České republiky. „Řada těch účelů byla relevantních, jako jsou převody vůči zemědělským podnikatelům, řada té půdy šla ve prospěch developerů a ne úplně na veřejné účely,“ dodal.

Ministerstvo zemědělství (MZe) chce tak v květnu předložit vládě k projednání novelu zákona o Státním pozemkovém úřadu (SPÚ), která má výrazně omezit další vydávání státní zemědělské půdy. Novinářům to potvrdil náměstek ministra zemědělství Jiří Jirsa (KDU-ČSL). Podle návrhu má SPÚ do budoucna být nejen tím, kdo státní půdu prodává či převádí, ale zároveň i tím, kdo udržuje rezervu státní půdy, případně ji směňuje či nakupuje.  

SPÚ by měl podle návrhu do budoucna mimo jiné také více využívat předkupní právo státu k privatizovaným pozemkům. To jim komplikuje současná právní úprava.

Některé převody půdy možné zůstanou

Novela nemá další převody půdy zcela znemožnit. Zachována má zůstat například možnost převodů pozemků obcím a krajům a částečně také její prodej již aktivním zemědělcům, uvedl dříve ministr zemědělství Marian Jurečka.  

Podle nařízení, které loni v říjnu přijala vláda, si úřady mají ponechat v rezervě pro stavbu dálnic, průmyslových zón či protipovodňových opatření zhruba 550 pozemků o celkové výměře 245 hektarů. Více než tři čtvrtiny rezervy připadá na ministerstvo dopravy.

SPÚ však eviduje žádosti o zařazení další, výrazně větší výměry do rezerv. Například ministerstvo životního prostředí chce téměř 220 000 hektarů. K dispozici je však zhruba jen 168 000 hektarů, z toho téměř polovina je blokovaná pro restituce a další účely. Dalších více než 300 000 hektarů představují potenciální nevypořádané restituční nároky jednotlivých osob. Nikdo však v současné době neví, kolik z této výměry budou chtít lidé opravdu vydat, či zda naopak dají přednost finančnímu vypořádání.  

Ministerstvo rozeslalo materiál do připomínkového řízení v závěru února. Jeho účastníci mohou zasílat své podněty do pátku. Vzhledem k tomu, že úřad očekává velké množství připomínek, které bude muset vypořádat, se předložení novely vládě proti původním plánům mírně opozdí a stane se tak během května. Celý legislativní proces by podle předpokladů MZe mohl být uzavřen do poloviny ledna 2016 a nabýt následně účinnosti od března.