Praha - Pro absolventy vysokých škol je při výběru zaměstnání stále více důležité příjemné pracovní prostředí a kolektiv, možnost vyzkoušet si před nástupem do práce běžný pracovní den, dále se vzdělávat a profesně růst. Tyto předpoklady začínají postupně zastiňovat běžné benefity, jako jsou například služební telefon na soukromé hovory nebo automobil na privátní jízdy. Vyplývá to z průzkumu společnosti KPMG provedeného na předních českých univerzitách.
Požadavky vysokoškoláků při nástupu do zaměstnání zaznamenávají nové trendy
„Hlavní bod je prostředí, do kterého nastupují, jaký je pracovní kolektiv, jaké jsou možnosti dalšího kariérního růstu tak, aby na sobě mohli pracovat a dosáhnout určitého pracovního uspokojení v budoucnosti,“ radí partner KPMG Pavel Závitkovský firmám, na co mají lákat absolventy univerzit.
Průzkum se ale zabýval také tím, kdy vysokoškoláci poprvé nastupují do zaměstnání. Při studiu si přivydělávají dvě třetiny studentů druhých až pátých ročníků. Motivuje je k tomu především nedostatek finančních prostředků, které dostávají od rodičů. Získat praxi v oboru chce pouze každý desátý.
Fakt, že mladí lidé ve velké míře pracují již během studia, vede k růstu jejich požadavků při nástupu do prvního zaměstnání po absolutoriu. „Nároky absolventů rostou, protože oni vědí, jakou mají cenu, mají přehled o benefitech,“ vysvětlil v rozhovoru pro ČT24 Roman Císař, marketing konzultant společnosti LMC, který se zabývá provozem elektronických pracovních portálů.
Na oplátku nabízí čtvrtina studentů svým zaměstnavatelům zkušenosti, znalosti a schopnosti. Necelých deset procent přidává spolehlivost a svědomitost. Na opačném konci spektra stojí tři procenta absolventů, kteří nenabízí nic.