Řím - Generální tajemník OSN Pan Ki-mun dnes svým projevem zahájil klíčový summit Organizace spojených národů pro výživu a zemědělství (FAO). Ve svém projevu varoval, že pokud se má bez problémů uspokojit rostoucí poptávka, produkce potravin ve světě se do roku 2030 musí zvýšit zhruba o 50 procent. Klíčem k tomu má být liberalizace trhu se zemědělskými produkty. K účastníkům summitu, mezi nimiž nechybí Ahmadínedžád, Mugabe ani Chávez, se vyslovil i papež Benedikt XVI.
Pan Ki-mun tlačí na liberalizaci zemědělství, produkce potravin musí vzrůst o polovinu
Pan Ki-mun rovněž vyzval další účastníky schůzky, aby se zasadili o snížení limitů na vývoz potravin a o snížení dovozních cel. Proto je podle něj nutné rychle obnovit jednání o další liberalizaci světového obchodu. Různé formy ochranářství, kdy některé země omezují vývoz nebo určují ceny, podle něj mohou vést jedině k dalšímu růstu cen. Liberalizace zemědělství je hlavním sporným bodem v současném katarském kole jednání Světové obchodní organizace.
Generální tajemník OSN také založil pracovní skupinu, která se má potravinovou krizí zabývat. Jednotlivým zemím doporučuje, aby přijaly konkrétní opatření ke zvýšení dostupnosti potravin pro nejchudší. Vedle zvýšení potravinové pomoci a uvolnění 1,7 miliardy dolarů je podle šéfa OSN nutné v první řadě zajistit zemědělcům dostatek zrna a hnojiv na letošní sezonu. Omezením obchodních restrikcí pak bude podle něj možný volnější pohyb zemědělských produktů.
Rychlý růst cen potravin byl v posledních měsících důvodem nepokojů po
celém světě. Zdražování nejvíce doléhá na nejchudší, kteří ze svých příjmů vynakládají procentuálně nejvíce právě na potraviny. Podle zprávy OECD za krizí stojí nerovnoměrný růst kupní síly a počtu obyvatel, řízený útlum zemědělství v rozvinutých zemích, nedostatečná liberalizace agrárního trhu a podpora biopaliv, v souvislosti s dvouletým suchem v některých regionech světa.
Přímo na summitu označil prezident Brazílie, vedoucího světového producenta bioetanolu, spojování biopaliv s potravinovou krizí za urážku. Většinovému názoru se vymykal i íránský prezident Ahmadínedžád. Určité země podle něj zneužívají ceny potravin k dosažení svých ekonomických cílů. Navrhuje řešit krizi mimo OSN, jelikož tyto země kontrolují Radu bezpečnosti.
K jednání účastníků římského summitu se dnes vyjádřil i papež Benedikt XVI. Delegátům vzkázal, že hlad a podvýživa ve světě jsou nepřijatelné, zvlášť s ohledem na to, že svět má dostatek zdrojů a možností vyrobit dostatek potravin. „Miliony lidí čekají na řešení a v sázce je nejen jejich přežití, ale i bezpečnost jejich země,“ řekl papež.
Summit v Římě potrvá do 5. června a krom Ahmadínedžáda se ho zúčastní také venezuelský levicový vůdce Hugo Chávez či africký diktátor Robert Mugabe. Ten má do Evropské unie zakázaný vstup a na zasedání se dostal jen díky výjimce platné pro summity OSN. Na dnešní slavnostní večeři však italský premiér Berlusconi ani jednoho z kontroverzních politiků nepozval.