Studie říká: Přípravné práce na českých dálnicích jsou předražené

Praha - Analýza vypracovaná dopravní fakultou ČVUT měla přezkoumat starší studii zaplacenou Ředitelstvím silnic a dálnic, vypracovanou soukromou firmou. Původní studie se zaměřila na cenu stavěných dálnic v ČR. "Většina úseků silnic a dálnic stojí méně než průměr Evropy," zní její hlavní zjištění. Ceny stavebních prací infrastrukturních děl jsou přitom dle Eurostatu v ČR mírně pod průměrem Evropy. "Ministerstvu jsme doporučili vývoj normativů a standardů pro stavební tendry," shrnul hlavní závěr srovnání různých zpráv děkan dopravní fakulty Petr Moos v Dobrém ránu ČT.

„Kilometr dálnice stojí mezi 300 a 500 miliony (závisí na metodice měření), jak u nás, tak i po Evropě. Cenové rezervy u nás jsou především při přípravách stavebních prací a projektaci, rovněž spolupráce s ekology je netransparentní,“ všímá si původní analýza hlavních bolístek silničního stavitelství. „Tunelové stavby jsou u nás dražší, to je ale ovlivněno používanou technologií,“ myslí si Moos.

Srovnání celkových průměrných cen na jeden kilometr fakultní komise nepřinesla. Základním výsledkem její činnosti bylo vytvoření takzvaných cenových normativů, tedy orientačních cen, se kterými se budou srovnávat skutečné náklady na výstavbu. Normativy budou vodítkem pro Ředitelství silnic a dálnic při vypisování tendrů a budou se s nimi srovnávat přílišné cenové výkyvy.

Podle normativů by například jeden kilometr české dálnice v rovinatém
terénu měl stát zhruba 162 milionů korun. Jde o základní cenu bez DPH a
dalších položek, například na výkup pozemků nebo ekologická opatření. Normy určují i ceny mostů, tunelů nebo mimoúrovňových křižovatek. Tým ČVUT vycházel při tvorbě cenových limitů z cen, které byly vysoutěženy v letech 2004 až 2006.

Studie, ze které analýza fakulty ČVUT vycházela, je však cílem mnoha oponentních prací, především ze strany různých občanských sdružení. Jak tyto protesty ovlivní proces stavby a rozvoje dálnic a zda se normativy navržené komisí ČVUT při řešení nejasné situace osvědčí se teprve ukáže. Hlavní kritikou normativů je, že nejsou vztaženy k zahraničním cenám, ale vycházejí z již posunutých českých poměrů.