Bratislava - Růst slovenské ekonomiky ve druhém čtvrtletí zpomalil z 8,7 na 7,6 procenta. Oznámil to dnes slovenský statistický úřad. Statistici předpokládají, že celkově letos růst Slovenska zvolní z loňského rekordního tempa 10,4 až na 7,9 procenta. Slovenská ekonomika se ovšem v evropském kontextu může stále chlubit špičkovým růstem. Západ Evropy se obává stagflace a hospodářská krize těžce zkouší i pobaltské státy.
Také Slovensko zpomaluje, ovšem hlásí historicky nízkou nezaměstnanost
Slovensko zůstalo i přes zpomalení tempa zřejmě nejrychleji rostoucí ekonomikou mezi zeměmi střední Evropy a po Rumunsku druhou nejrychlejší v celé Evropské unii. Česká republika zaznamenala ve druhém čtvrtletí růst o 4,5 procenta, Polsko o 6,1 procenta a maďarský HDP stoupl o 1,8 procenta. Rumunská ekonomika vzrostla podle dnešních údajů Eurostatu o 9,3 procenta.
„Hlavní těžiště růstu už nespočívalo jen na spotřebě domácností, ale k růstu výrazně přispěly i fixní investice, což je pozitivní pro budoucí ekonomický růst,“ komentuje analytička Slovenské spořitelny Mária Valachyová.
I přes zpomalení ekonomiky zůstává podle ní růst spotřeby domácností solidní a umožňuje další zvyšování zaměstnanosti a reálných mezd. Průměrná mzda na Slovensku ve 2. čtvrtletí reálně stoupla o 4,8 procenta, v přepočtu zhruba na 17 600 českých korun.
Česká průměrná mzda je stále asi 30 procent nad úrovní slovenské. Český mzdový růst dokonce přesahuje 10 procent, ale po očištění od inflace z něj zbude jen 2,8 procenta.
Nezaměstnanost je nejnižší od roku 1994
Statistici v dnešní prognóze zvýšili odhad slovenské míry nezaměstnanosti, kde nyní pro konec roku čekají deset procent proti předchozím 9,8 procenta. Slovenská nezaměstnanost podle dnešních údajů klesla na historické minimum ve výši 10,1 procenta.
František Bernadič ze statistického úřadu předpokládá, že ekonomiku bude dále táhnout hlavně domácí poptávka. Zahraniční poptávka totiž kvůli hospodářskému útlumu v západní Evropě zeslábne. Země eurozóny zaznamenaly ve druhém čtvrtletí první mezičtvrtletní pokles HDP od roku 1995, kdy se tyto údaje začaly měřit. Propad přitom utrpěly největší evropské ekonomiky - Německo, Francie a Itálie.