Paříž - Rozpočtová pravidla Evropské unie se budou muset přizpůsobit finanční krizi, která v současnosti sužuje globální ekonomiku. Po schůzce zástupců čtyř největších zemí unie to dnes řekl francouzský prezident Nicolas Sarkozy. Podle prezidenta je teď nutné vzít v úvahu nynější mimořádné okolnosti. Uvedla to agentura AP.
Rozpočtová pravidla EU se budou muset přizpůsobit krizi, soudí Sarkozy
Podle současných pravidel nesmí mít země eurozóny rozpočtový deficit vyšší než tři procenta hrubého domácího produktu. Platí také, že veřejné zadlužení musí zůstat pod 60 procenty HDP. Předseda Evropské komise José Manuel Barroso řekl, že pravidla se budou aplikovat tak, aby byla dostatečně flexibilní. Konkrétní podrobnosti neuvedl.
Na schůzku přijížděly jednotlivé strany s rozdílnými názory na řešení krize. Sarkozy vyjádřil naději, že se na schůzce dojednají alespoň takové kroky, které zastaví prohlubování problémů. Francouzská ministryně hospodářství a financí Christine Lagardeová současně uvítala schválení plánu stabilizace amerického hospodářství Sněmovnou reprezentantů USA. Neoficiální zdroje uváděly, že o podobné podpoře uvažuje také EU a že Francie chce navrhnout záchranný fond v objemu 300 miliard eur (7,4 bilionu Kč), který by podpořil bankovní sektor. O takové dohodě ale zmínka na tiskové konferenci nepadla.
Proti podobným plánům se stavělo hlavně Německo, které na tyto účely peníze daňových poplatníků nemíní poskytnout. „Politici musejí mít v tak obtížné situaci zodpovědnost. Ale ti, kteří škody způsobili, k řešení musejí přispět,“ řekla kancléřka Angela Merkelová. A německý ministr hospodářství Michael Glos dodal, že by teď měli ukázat šéfové bank, že vysoké platy neberou zbytečně.
Británie chce chránit velké banky
Británie chce naopak velké banky chránit. „Chci, aby na této schůzce jasně zaznělo, že nikdo nenechá žádnou zdravou a důležitou banku padnout jen kvůli tomu, že jí chybí likvidita,“ řekl premiér Gordon Brown před jednáním. „Dnes jsme se dohodli, že zajistíme likviditu, abychom zachovali důvěru a stabilitu,“ uvedl po schůzce. O likviditu, tedy udržení finančních toků, se podle něj už starají centrální banky.
Brown současně navrhl, aby EU bezodkladně založila fond, který by pomohl malým podnikům překonat současné problémy na úvěrových trzích. Šlo by o částku 12 miliard liber (asi 380 miliard Kč) a uvolnit by ji mohla Evropská investiční banka. „Je důležité, aby vlády jednaly právě teď a pomohly malým a středním firmám vyrovnat se s potřebou zajistit si úvěry. Proto žádáme, aby EIB tyto zdroje uvolnila hned,“ dodal Brownův mluvčí.
Schůzky v Paříži se vedle Sarkozyho, Barrosa, Browna a Merkelové zúčastnili italský premiér Silvio Berlusconi, prezident Evropské centrální banky Jean-Claude Trichet a předseda takzvané euroskupiny Jean-Claude Juncker.
Finsko složení summitu kritizovalo
Právě složení summitu kritizovali zástupci některých evropských zemí. Postup francouzského prezidenta rozzlobil například Finsko. Jeho ministr financí si myslí, že hledat účinné zbraně vůči finanční krizi je nutné v celé Evropské unii, takže Sarkozy neměl zvát jen zástupce čtyř největších zemí EU.
K jednotnému postupu vyzval Evropu výkonný ředitel Mezinárodního měnového fondu Dominique Strauss-Kahn. Evropa se musí vyvarovat toho, že každá země bude jednat na vlastní pěst a hájit své vlastní zájmy, řekl.
Některé členské země znepokojil například postup Irska, které se zaručilo za veškeré bankovní vklady. Na takový slib slyší například vkladatelé v Británii, kteří začali vybírat vklady a přesouvají je do poboček irských bank. Strauss-Kahn připustil, že pro Evropu je obtížnější najít společnou řeč, než to bylo v USA, které už opatření vůči krizi mají.
Na krizi, která má kořeny v rizikové části amerického hypotečního trhu, Spojené státy zareagovaly schválením plánu stabilizace amerického finančního systému, na který chce vláda vynaložit až 700 miliard dolarů (asi 12 bilionů Kč). Trhy však po počáteční euforii reagovaly spíše zdrženlivě. „Možná to přichází už moc pozdě. Kdyby to udělali dřív, mohlo to mít na obnovu důvěry asi větší vliv,“ řekla ekonomka newyorské pobočky francouzského ústavu BNP Paribas Anna Pirettiová.