Lucemburk - Dnes večer čekají ministry financí zemí eurozóny složitá jednání o dalším postupu proti finanční krizi. Naváží na víkendové setkání evropských členů skupiny G7. Německo, Francie, Británie a Itálie se na něm dohodly na nutnosti uvolnění unijních rozpočtových pravidel. Pod vlivem krize by podle "velké čtyřky" mohla unie přivřít oči nad případným porušením Paktu stability a růstu, který zemím používajícím euro zakazuje, aby jejich schodek rozpočtu překročil 3 procenta hrubého domácího produktu. Menší země, které na víkendová jednání nebyly přizvané, však s uvolněním fiskální disciplíny nesouhlasí.
„Velká čtyřka“ evropských ekonomik chce na jednání eurozóny uvolnit fiskální pravidla
Mnoho evropských zemí vzdoruje finanční krizi převzetím závazků velkých bankovních domů nebo přímo jejich znárodněním. Například znárodnění Northern Rock britskou vládou bude zřejmě mít obrovské rozpočtové dopady.
Proti Francii by mohlo být na konci roku zahájeno řízení pro porušení fiskální disciplíny, proto si podle bývalého viceguvernéra ČNB Luďka Niedermayera francouzský prezident Nicolas Sarkozy už dnes chystá pro budoucí jednání výhodnější pozici.
„Velká čtyřka“ versus zbytek Evropy?
Státy, které se víkendové vrcholné schůzky neúčastnily, jsou dlouhodobě vesměs proti zasahování do daných pravidel. Podle nich poskytuje Pakt stability a růstu dostatečný rámec pro to, aby státy mohly zmírnit následky zpomalení ekonomiky unie. Navrhují místo jeho rozvolňování podpořit plány Evropské investiční banky navýšit půjčky pro malé a střední firmy o polovinu na 15 miliard eur (zhruba 372 miliard korun).
Ve druhém čtvrtletí ekonomika 27 zemí Evropské unie utrpěla kvůli slabosti největších západoevropských zemí pokles a její hrubý domácí produkt klesl proti předešlému čtvrtletí o 0,1 procenta.
Krom reálného zpomalení ekonomiky Evropa bojuje s problémy v některých finančních ústavech. Německo v současnosti trápí problémy druhého největšího hypotečního ústavu v zemi Hypo Real Estate, kterému mělo finančně pomoci několik investorů. Ti však od svého záměru odstoupili.
Garance jsou jen krátkodobým řešením
Německá vláda navíc v neděli večer napodobila Irsko a oznámila, že bude garantovat všechny soukromé vklady v bankách. Burzy ovšem svým dnešním vývojem podle Niedermayera poslaly politikům signál, že šlápli vedle. Garance podle Niedermayera zažehnají krátkodobou paniku, ale dlouhodobým řešením nejsou.
Francouzský prezident Nicolas Sarkozy a italský premiér Silvio Berlusconi dnes v reakci na krizový vývoj shodně prohlásili, že všichni evropští lídři podniknou jakákoli opatření nezbytná k udržení stability finančního systému. Společně potom francouzská a italská delegace na jednání navrhly vznik jakéhosi fondu Evropské unie, který by měl sloužit k boji proti finanční krizi. Návrh vyvolal u některých států odpor, jelikož nechtějí kopírovat americký plán na pomoc finančnímu trhu.
Americká vláda uvolní 700 miliard dolarů na výkup rizikových aktiv. „My chceme peníze daňových poplatníků využít k nákupu zdravých společností,“ vymezuje se vůči plánu nizozemský ministr financí Wouter Bos.
Česká vláda o garancích neuvažuje
České ministerstvo financí o zavedení nových garancí neuvažuje. Není k němu prý důvod. „Česká vláda se domnívá, že garance tak, jak jsou v českém právním řádu, jsou dostatečné,“ uvedl ministr průmyslu a obchodu Martin Říman. Světová finanční krize podle něj není český problém a větší propady akcií českých firem jsou vyvolány spíše panikou než skutečnými problémy ekonomiky. Že současná krize je z velké části dílem paniky, kterou podporují nezodpovědní politici, je i názor ekonoma Tomáše Ježka.
S postojem vlády razantně nesouhlasí opoziční poslanec za ČSSD Miroslav Svoboda a požaduje kvalifikovanou garanci, přičemž německý krok je podle něj správný.
Odborníci ale předpokládají, že české bankovní domy si nakonec garance vynutí a ČR jejich tlaku ustoupí. Mezi zástupci bankovních společností jsou ale zatím slyšet názory, že česká ekonomika je velmi zdravá a státní garance nejsou potřeba.
Mince euro