Ženeva - Jednou z nejvýznamněších ekonomických událostí končícího roku, byť ji překryla finanční krize, byl krach jednání o liberalizaci světového obchodu v rámci Světové obchodní organizace (WTO). Vyhlídky na dokončení takzvaného katarského kola, které od začátku nese přezdívku "rozvojové" a mělo pomoci milionům lidí z chudoby, jsou proto nyní nejisté. Přestože politici původně avizovali další setkání na podzim či na prosinec, nakonec spolu ke stolu letos již nezasednou. Jaké jsou naděje na dokončení kola v příštím roce, případně za českého předsednictví Evropské unie?
Nastane v novém roce průlom v liberalizaci světového obchodu?
Politická vůle k obnovení jednání existuje. K uzavření politické dohody vyzvali nejvyšší činitelé skupiny G20, výzvu k uzavření katarského kola vyslal i dvoudenní summit 21 zemí Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC). Obě tyto organizace přitom sdružují jak bohaté tak rozvojové země.
Právě jejich spor o obchod se zemědělskými produkty je zatím hlavní překážkou nalezení konečné dohody. Poslední jednání koncem července vyvrcholila konfliktem USA s Indií a Čínou, které požadovaly ochranu svých zemědělských trhů před jakýmkoli nárůstem dovozů a odmítaly veškeré kompromisy. Jednání proto zkrachovala a byla odložena na neurčito. Světová obchodní organizace zažila další rok zklamání a ani ve čtrnáctém roce své existence se jí nepodařilo uzavřít první kolo jednání o uvolnění obchodních vztahů.
Z krize nepomůže protekcionismus, ale liberalizace
Ministerská schůzka plánovaná na polovinu prosince byla sice zrušena, ale podle generálního tajemníka WTO Pascala Lamyho není dokončení rozhovorů v příštím roce nemožné. „Bude to ale skutečně těžké, a pokud udeří ekonomická krize, pak to bude ještě obtížnější,“ prohlásil. V důsledku krize se totiž mnoho politiků populisticky obrací k ochraně domácích výrobců a staví obchodu bariéry.
Rychlé dosažení dohody by podle Lamyho i většiny ekonomů pomohlo zmírnit dopady krize. „Velká hospodářská krize po krachu na Wall Street v roce 1929 dala světu lekci, že ochranářství ekonomickou situaci pouze zhoršuje,“ řekl Lamy.
Další fiasko by katarské kolo zřejmě pohřbilo
WTO si však už nemůže dovolit další fiasko, proto byla raději schůzka s nejasným výsledkem odložena. „Bylo zde riziko, že když ministry svolám a oni nedosáhnou žádné dohody, situaci by to jen zhoršilo,“ myslí si Lamy, jemuž koncem srpna 2009 skončí mandát. Spojit síly by s ním proto mohlo české předsednictví, které bude mít také zájem, aby se co nejvíce stihlo během první poloviny roku.
Nejistotu vyvolávají i další výměny stráží na důležitých politických postech, tou nejvýznamnější zaznamená administrativa USA. Nově zvolený americký prezident Barack Obama zřejmě bude na půdě WTO více tlačit na ochranu práv zaměstnanců v Číně a dalších rozvojových zemích, podle největší odborové centrály AFL-CIO bude ochotný použít i ekonomické sankce.
Obecně se očekává, že právě o pracovní standardy a například ekologické otázky se v budoucím roce rozšíří vyjednávací pole WTO. Může přinést více možností ke kompromisům, ale zároveň jsou ekologické a pracovní standardy odmítány rozvojovými zeměmi, jako výmysl bohatých ekonomik, které ztrácejí konkurenceschopnost.
Nejen zemědělství blokuje dohodu:
1. Sektorové dohody
Původní návrh USA na dobrovolné snižování obchodních bariér jen pro určité sektory, například chemikálie či součástky bicyklů. Spory se vedou o to, zda povolit liberalizaci subsektrorů, tedy např. uvolnit obchod jen s některými chemikáliemi. Problematické je také zahrnutí sektorových dohod do závěrečné smlouvy či jejich uzavření mimo hlavní systém. Sektorové dohody jsou kritizovány jako příliš ambiciózní plán pro katarské kolo.
2. Ztráta preferenčních výhod
Nejchudší země využívají zvláštní bezcelní přístup na rozvinuté trhy. Kdyby se cla snížila i ostatním zemím, tyto rozvojové země by ztratily svou relativní výhodu. Na tom, jakým způsobem při snižování bariér postupovat či jak chudé země kompenzovat, se zatím nemohou vyjednavači shodnout.
3. Specifické problémy států
Některé země tvrdí, že mají specifické problémy s celkovou dohodou na snižování cel. Jde o „výmluvy“ států, které si chtějí zajistit určité výjimky. V konsensuálním systému WTO mají de facto všechny země právo veto. Například Venezuela tvrdí, že její ekonomika je závislá na ropě, a proto potřebuje snižovat cla pomaleji, aby se její hospodářství mohlo diverzifikovat.
Nově zvolený americký prezident oznamuje členy svého zahraničněpolitického a bezpečnostního týmu.