Praha - Bankovní poplatky v Česku loni v průměru převýšily sazby bank ze zemí platících eurem zhruba o 19 procent. Měsíčně služby českých bank loni klienta v přepočtu vyšly na zhruba 188 korun, což znamenalo meziroční růst o tři procenta. V eurozóně přitom platby za bankovní služby meziročně klesly o 6,1 procenta a občany měsíčně vyšly průměrně na 158 korun. Celosvětově jsou poplatky ještě o dvě koruny nižší.
Banky v Česku si účtují o pětinu více než v eurozóně
Z bankovní studie World Retail Banking Report 2009 poradenské společnosti Capgemini také vyplývá, že v evropských zemích, které ještě nezavedly euro, vyšly bankovní služby klienta v průměru na 170 korun. Do této skupiny patří i Česko a šéf finančních služeb společnosti Capgemini Jiří Briford doplnil, že v několika státech jsou poplatky vyšší než v tuzemsku. Názvy ale uvést odmítl.
V eurozóně byly průměrné měsíční bankovní poplatky v loňském roce přibližně 158 korun a meziročně klesly o 6,1 procenta. Ceny bankovních služeb eurozóny ovšem loni zkreslil prudký pokles poplatků v Irsku a Španělsku. Bez těchto dvou států by ceny meziročně mírně rostly.
Celosvětová cena bankovních služeb loni klesla zhruba o dvě procenta na 156 korun na klienta a měsíc. Nejlépe na tom obecně byli uživatelé internetového bankovnictví. Ti platili v průměru o 34 procent méně než zákazníci, kteří řeší své finanční potřeby na pobočkách, uvedla studie.
Některé banky nabízejí nulové poplatky
Bankovní poplatky tuzemských bank jsou kvůli své výši trvalým terčem kritiky a stále větší úspěch má anketa o nejabsurdnější bankovní poplatek. Briford upozornil, že na českém trhu jsou již banky s velmi nízkými, nebo dokonce nulovými poplatky, ale klienti k nim přecházejí v malé míře. Klienti také málo chodí do bank a snaží se získat výhodnější podmínky. V Česku navíc studie vycházela ze základních sazeb pěti hlavních českých bank a nezahrnovala třeba bankovní balíčky.
V západní Evropě jsou sice poplatky v průměru nižší, ale i tam si mají klienti na co stěžovat. Například v Británii vyjde blokace ztracené karty na desetinásobky toho co v tuzemsku. Ve Švédsku je zase účet zdarma, ale banky si své příjmy vyberou z platebního styku. „V Evropě není u poplatků bank žádná logika, žádný jednotný model,“ poukázal Briford.
Od roku 2005 se cena základních bankovních služeb celosvětově snižuje každý rok v průměru o 1,2 procenta. Klienti stále více využívají pro komunikaci s bankou levnější internet nebo mobil, existuje tlak regulačních orgánů a asociací na jasné stanovení cen a konkurence je stále ostřejší. Pokles se tak dá očekávat i v dalších letech.