Šanghaj/Peking - Čínské úřady dnes překvapily sdělením, že Čína má v rezervách asi 1054 tun zlata. Proti roku 2003 se tak objem rezerv zvýšil asi o tři čtvrtiny a zároveň se potvrdily spekulace, že světová velmoc potichu skupuje drahý kov a diverzifikuje skladbu rezerv. Zlaté rezervy Číny jsou nyní páté největší na světě a podle tržní ceny zlata jejich hodnota činí asi 30,9 miliardy dolarů (přes 635 miliard korun). Existuje jen šest zemí, které mají v rezervách více než 1000 tun zlata. V čele jsou Spojené státy. Cena zlata se po zprávě začala na světových trzích okamžitě zvyšovat.
Čína skupuje zlato, „nasyslila“ již tisíc tun
Na trhu se zlatem se dlouho spekuluje, že Čína drahý kov už léta nakupuje. Číně s růstem ekonomiky a díky obchodním přebytkům prudce rostou devizové rezervy, které jsou největší na světě. Dlouho tato výsada patřila japonské centrální bance, její rezervy ale za těmi čínskými už výrazně zaostávají. Změnu objemu zlatých rezerv Čína nahlásila Mezinárodnímu měnovému fondu a s novými daty bude počítat už i v aktualizaci prognóz centrální banky a ve statistice o stavu platební bilance.
Čína: Stále je to málo
Čína zlato nakupovala na domácím trhu a od domácích producentů. Zpráva o nákupu kovu je podle analytiků pro další vývoj trhu se zlatem příznivá a je zřejmě předzvěstí dalších nákupů. „Ty komentáře naznačují, že Čína bude do rezerv kupovat ještě více zlata, aby zlepšila skladbu devizových rezerv. Je to trend,“ poznamenal šéf investiční společnosti Longgold Asset Management Jao Chaj-čchiao. Náměstek generálního tajemníka Čínské asociace pro zlato Chou Chuej-min si myslí, že Čína by měla zlaté rezervy zvýšit až na 5000 tun. Tedy zhruba na pětinásobek současného stavu.
Chou Chuej-Min:
„Není to otázka několika set či jednoho tisíce tun. Čína by měla mít víc zlata kvůli svému postavení na mezinárodní scéně a kvůli finanční krizi.“
„Finanční krize znamená, že hodnota amerického dolaru se rychle mění. Může se i stát, že (dolar) už nebude mezinárodní rezervní měnou. Pokud se to stane, pak bude ve výhodě každý, kdo má zlato,“ podotkl náměstek. Například Evropská centrální banka svým členským bankám doporučuje, aby měly ve zlatě zhruba 15 procent všech devizových rezerv. Ředitel Světové rady pro zlato (WGC) Albert Cheng ale řekl, že v asijských zemích je tento poměr zpravidla mnohem menší.
Kvůli krizi hrozilo snížení hodnoty deviz, které Čína drží
Spekulace, že Peking skupuje zlato, se znovu objevily krátce po tom, co se prohloubila finanční a hospodářská krize. Hrozilo totiž, že se sníží hodnota devizových rezerv, které Čína drží. Nabízela se tedy otázka, jestli země část rezerv nepřevádí do zlata. Cena zlata na světových trzích začala růst hned, jakmile se zpráva objevila v agenturách. Proti předchozímu závěru se zvýšila asi o procento na téměř 911 dolarů za trojskou unci (zhruba 31,10 gramu).
Trojská unce