Praha - Třináctým a čtrnáctým platům, ročním prémiím, bonusům nebo zvýhodněným půjčkám zvoní hrana. Celá řada zaměstnanců se jich letos nedočká. Hospodářský útlum spojený s nižší poptávkou totiž nutí firmy šetřit. Průzkum o změnách benefitů provedla společnost ING, která se letos poprvé zaměřila na firmy střední velikosti, konkrétně na ty, které zaměstnávají zhruba 500 lidí. Svoji studii provedla v dubnu na vzorku asi stovky firem. Z analýzy vyplynulo, že zhruba dvě třetiny firem do systému zaměstnaneckých výhod sáhnou, a to především z důvodu, že chtějí přiškrtit náklady.
Na obzoru je konec štědrých zaměstnaneckých výhod
První část studie se zaměřila na to, jak firmy pocítily krizi v letošním roce. 42 procent zatím krizi nepocítilo vůbec a zbytek se na ni chystá velmi rychle reagovat. Konkrétně se jedná asi o 15 firem, které v loňském roce propouštěly, a další třetina se chystá snižovat stavy letos. „Pokud chce firma seškrtat náklady, benefity přicházejí v úvahu hned mezi prvními položkami. Jde přeci jenom o jednodušší záležitost než propouštění zaměstnanců,“ uvedl manažér divize Robert Half technology Jan Bílek. Jak dodává, náklady na zaměstnance tvoří většinou nejvýraznější část celkových výdajů firem.
U firem se zvyšuje obliba daňově odečitatelných benefitů, jejichž problematika byla součástí druhé části studie, která se zaměřila právě na změny v systému benefitů. Konkrétně se jedná o rušení jednorázových odměn a třináctých platů, snížit by se měly např. i příspěvky na vzdělání a sport. „Ta společnost ho úplně zruší a ušetří tím náklady, nebo se ho bude snažit restrukturalizovat do jiného benefitu a tady přichází v úvahu zavedení životního pojištění a vložení toho 13. platu do takové konstrukce,“ dodává ředitel ING employees benefits Jan Šíbal.
GALERIE
videogallery_00056164
Na významu by mělo nabývat hlavně penzijní připojištění a životní pojištění. Více než milion zaměstnavatelů už teď do penzijního systému přispívá, z celkového počtu asi 4 300 000 smluv je to tedy téměř čtvrtina. Řada z nich se teď chystá své příspěvky navýšit a více než polovina chce dále přispívat stejnou částkou. Ta je v průměru asi šest set korun. „Poté, co u nás zaměstnanec pracuje více než dva roky, mu firma přispívá na důchodové připojištění. Ta částka činí 3 % z hrubé mzdy,“ uvádí personální ředitel SM CZ Pavel Kameník.
Kromě co nejmenšího zatížení rozpočtů je hlavním kritériem odečitatelnost z daní. Této skupině zatím stále bezkonkurenčně vévodí stravenky, následují příspěvky na vzdělání nebo právě na penzijní a životní pojištění.