Brusel – Lídři zemí Evropské unie se dnes sešli na dlouho očekávaném mimořádném summitu. Rozhodnutí ohledně řešení dluhové krize ale dnes nepadlo. Komplexní plán by měli evropští lídři představit až ve středu na summitu eurozóny. V ten samý den se uskuteční i mimořádná vrcholná schůzka Evropské unie. Strategie představená ve středu by měla obsahovat plán pro rekapitalizaci bank, posílení „palebné síly“ současného záchranného fondu eurozóny a také větší zapojení soukromého sektoru do pomoci Řecka. Dle francouzského prezidenta Sarkozyho EU pokročila na plánu pro rekapitalizaci bank i posílení záchranného fondu EFSF. Unijní prezident Herman Van Rompuy prozradil, že EU zváží možnost změny stávajících unijních smluv.
Čekání na řešení evropské krize se odsouvá na středu
Po změnách smluv volá například Německo. Případné úpravy by se měly týkat zřejmě hlavně fungování eurozóny, ovšem schvalovat by je musela celá „sedmadvacítka“. Blíže se k tomuto tématu šéfové států a vlád vrátí patrně na prosincovém summitu. Premiér Petr Nečas nechtěl postoj ČR k případným změnám smluv příliš komentovat. Nejprve prý musí proběhnout analýza, jestli je to opravdu nutné. Až pak by se případně rozběhla debata o tom, co konkrétně měnit. „O nějaké změně Lisabonské smlouvy vůbec není rozhodnuto,“ podotkl premiér.
Petr Nečas, premiér ČR:
„Chci říci, že tady je vláda České republiky zavázána svým programovým prohlášením. To znamená, že v případě, že by došlo ke změně primárního práva, jehož důsledkem by byl přenos pravomocí z národních orgánů na evropské orgány, tak je vláda zavázána ratifikovat tento krok referendem.“
„Je to opravdový pokrok,“ ohodnotila průběh dnešního jednání výkonná ředitelka Mezinárodního měnového fondu Christine Lagardeová, která se jednání také zúčastnila. „Směřujeme dobrým směrem,“ dodala. Velká očekávání se teď upínají ke středě, kdy by evropští lídři měli přijít s komplexním balíčkem kroků, které mají zabránit dalšímu šíření současné vážné dluhové krize a také zabránit jejímu opakování v budoucnu.
Lídři Německa a Francie vyvinuli před summitem Evropské unie tlak na Itálii. Požadovali, aby Řím urychlil reformy, aby zabránil propadu do dluhové krize řeckého typu, sdělily agentuře Reuters zdroje z evropských vlád. Merkelová v sobotu prohlásila, že pokud italský dluh zůstane na 120 procentech hrubého domácího produktu, pak „nebude záležet na tom, jak vysokou ochrannou zeď vztyčíme, protože to nepomůže získat zpět důvěru trhu“.
Dluhová krize se prochází Evropou už dva roky. Odstartovalo ji Řecko, když v říjnu 2009 připustilo, že manipulovalo se statistikami. Očekávaný deficit pro rok 2009 ze dne na den vyskočil ze šesti procent na více než dvojnásobek. Od ledna 2010 Evropa hledá lék na krizi. Zatím se jí to ale nedaří. Nejenže se Řecko zatím nedokázalo vrátit na finanční trhy, o záchranný úvěr si řeklo ještě Irsko a Portugalsko. Finanční trhy i svět nyní vyčkávají, co se stane právě dnes. Podle francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho je nutné najít řešení „strukturální, ambiciózní a hlavně definitivní“.
Svět čeká na nový záchranný plán – nejen pro zadlužené Řecko, ale i pro celou unii. Hovoří se například o zvýšení síly záchranného fondu eurozóny, plánu pro rekapitalizaci evropských bank či navýšení podílu soukromého sektoru na záchraně dluhy zmítaného Řecka. Podle poslední zprávy monitorovací mise Mezinárodního měnového fondu, Evropské centrální banky a Evropské komise bude třeba odepsat kolem 50 až 60 procent řeckého dluhu, pokud se má situace zadlužené země stabilizovat. „Evropští politici už sice přijali některá dobrá opatření, je to ale pořád málo. Zatím nikdy nepřišli s detaily řešení. Asi bude ještě pár summitů, než se něčeho dočkáme,“ konstatoval ekonom ING Carsten Brzesk.
Co čekali politici od nedělního summitu?
„Musíme přijmout dalekosáhlé rozhodnutí. Musí být pořádně připravené. Věřím, že ministři financí zaznamenali v jednáních pokrok, a tak budeme moci dosáhnout našich ambiciozních cílů do středy. (…) Zlom přijde ve středu,“ prohlásila dnes německá kancléřka Angela Merkelová.
„Tento týden bude rozhodnuto hodně. Možná všechno,“ sliboval počátkem týdne řecký ministr financí Evangelos Venizelos
„Měli jsme už dost krátkodobých patření, náplastí, které se vyčerpaly během několika týdnů. Potřebujeme zapůsobit přímo na kořeny, které problém způsobily,“ zdůraznil britský ministr financí George Osborne.
„Trvalé řešení řecké dluhové krize není možné bez odpisu dluhu. A tento odpis bude pravděpodobně vyšší, než jsme předpokládali v létě,“ připustil již dříve německý ministr financí Wolfgang Schäuble. V létě soukromí věřitelé souhlasili s odepsáním 21 procent řeckých dluhů. „Řecko není hlavní problém, nyní je klíčové přijmout obecné a konstruktivnější rozhodnutí ohledně eurozóny jako celku,“ zdůraznil Venizelos.
Šéf německé centrální banky Jens Weidmann ale upozornil na rizika oddlužování zemí jako Řecko, které se vlastní vinou dostaly do dluhové krize. Samo snížení dluhové zátěže nic nevyřeší a mohlo by být nebezpečné, kdyby vedlo k oslabení snah o reformy a snižování dluhu, prohlásil to prezident Bundesbanky v rozhovoru pro německý nedělník Bild am Sonntag. „Nemůžeme dovolit, aby zadlužené státy tak snadno unikly z problémů, které si samy nadělaly. Byla by to výzva pro další, aby to napodobily a krize důvěry by dál rostla,“ řekl prezident Bundesbanky.
Markéta Šichtařová, ředitelka společnosti Next Finance:
„Eurozóně chybí něco, o čem by se dalo očekávat, že měnová unie bude mít. Totiž společné preference a důvěra ve společnou budoucnost.“
Dosažení dohody nad způsobem řešení dluhové krize komplikují neshody mezi hlavními tahouny Evropské unie – Francií a Německem. Ty se nemohou shodnout na podobě eurovalu. Napříč Evropskou unií dlouho nepanovala shoda ani ohledně rekapitalizace bank. Jednotlivé země se rozcházely především v názoru na to, zda na posílení bankovního sektoru použít peníze daňových poplatníků.
Alespoň v otázce rekapitalizace bank se ale snad v sobotu podařilo nalézt shodu. Ministři financí zemí Evropské unie se podle zdroje agentury Reuters v zásadě shodli na rámci pro rekapitalizaci bank ve výši 100 miliard eur. Plán by měli během dneška definitivně posvětit unijní lídři.
GALERIE
videogallery_000140458
Cesta eurozóny do dluhové krize
20. října 2009
Řecký ministr financí Jorgos Papakonstantinu oznámil na zasedání ministrů financí v Lucemburku, že rozpočtový schodek Řecka za rok 2009 vystoupá na 12,5 procenta, tedy na téměř dvojnásobek původně očekávaného deficitu. Podle Papakonstantina na tom nesla vinu předchozí vláda, která se údajně dopustila manipulací se statistikou.
9. prosince 2009
Agentura Fitch snížila rating státní úvěrové spolehlivosti Řecka z A- na BBB+, a to kvůli špatné fiskální politice. Poprvé po deseti letech tak velká ratingová agentura dala Řecku známku horší než A, a Řecko se tak stalou historicky první zemí eurozóny, která přišla o rating v prestižním pásmu.
6. ledna 2010
Evropská unie prohlásila, že nebude zachraňovat Řecko před bankrotem. „Trhy klamou samy sebe, když si myslí, že ostatní členské státy jednou sáhnou na peněženky, aby Řecko zachránily,“ prohlásil člen rady Evropské centrální banky Jürgen Stark.
21. ledna 2010
Objevily se první spekulace o tom, že by Evropská unie mohla zadluženému Řecku přeci jen pomoci. Začíná se hovořit také o možných dopadech řeckých potíží na banky v dalších zemích eurozóny.
20. února 2010
Německo začalo uvažovat o podobě pomoci Řecku. Podle tehdejšího plánu měly členské země poskytnout půjčky a úvěrové garance ve výši 20 až 25 miliard eur.
2. května 2010
Ministři financí eurozóny schválili finanční pomoc zadluženému Řecku. Podle dohody mělo Řecko získat od eurozóny a Mezinárodního měnového fondu v následujících třech letech 110 miliard eur.
14. června 2010
Ratingová agentura Moody's srazila úvěrové hodnocení Řecka o plné čtyři příčky na stupeň Ba1 do tzv. spekulativního pásma. Svůj krok agentura zdůvodnila ekonomickými riziky záchranného programu, který Řecku poskytly země eurozóny spolu s Mezinárodním měnovým fondem.
listopad 2010
Objevují se zprávy o tom, že Irsko nezvládá své vlastní dluhy a bude potřebovat podobnou pomoc jako Řecko.
15. prosince 2010
Irský parlament schválil přijetí pomoci od Mezinárodního měnového fondu a eurozóny. Podle plánu mělo Irsko získat půjčku ve výši 67 miliard eur.
Prosinec 2010
Zahraniční partneři otevřeli Irsku úvěrovou linku ve výši 85 miliard eur.
12. března 2011
Eurozóna na mimořádném summitu v Bruselu souhlasila se snížením úroků úvěru, který poskytla předluženému Řecku. Řekové také dostali více času na splácení dluhu. Místo 3,5 roku dostali svolení splácet 7 let.
6. dubna 2011
Portugalská vláda se shodla na tom, že i ona bude potřebovat půjčku od svých zahraničních partnerů.
16. května 2011
Brusel přiklepl Portugalsku půjčku ve výši 78 miliard eur.
září 2010
Sílí spekulace o možném státním bankrotu Řecka.
Současnost
Finanční trhy s napětím očekávají rozhodné slovo zástupců eurozóny ohledně budoucnosti Řecka. Dozvíme se dnes, jestli zadlužená země zbankrotuje?