Dolaru teče do bot

Peking/Washington - Oslabení dolaru způsobené finanční krizí znehodnotilo měnové rezervy států po celém světě. A tak se začínají množit názory, že by se hodila nová rezervní měna, která by dolar nahradila. V úvahu připadá například čínský jüan. Debaty o možném nástupci dolaru ještě více sílí před nadcházejícím summitem G8, který se uskuteční v italské L'Aquile od 8. do 10. července.

Výměnu dolaru podpořilo Rusko a alternativu k dolaru by si přáli i zástupci rozvíjejících se trhů - Indie a Brazílie. Změnu mezinárodního měnového systému prosazuje i Čína, i když se bez dolaru zatím sama neobejde. Potřebuje totiž vzhledem ke svým vysokým rezervám investovat na likvidních trzích. Tedy například do amerických státních dluhopisů.

Podle amerického Fedu za poslední tři měsíce nateklo z cizích účtů přes 170 miliard dolarů do státních dluhopisů. A na trhu není větší kupec než Čína. To může být důkazem toho, že Čína americkému dolaru stále věří a nakupuje další a další dluhopisy. 

Video Dolaru teče do bot
video

Dolaru teče do bot

I přesto ale Čína čím dál více svých rezerv investuje do komodit a drahých kovů. Stojí za tím obavy z inflace a dalšího znehodnocení dolaru, které by mohly způsobit stimulační balíčky americké vlády.

G8 nemůže být k návrhům BRICu lhostejná

Diskusi o tom, zda nahradit, či nenahradit dolar v pozici rezervní měny, nemohou ignorovat ani nejvyspělejší země světa, i když s návrhem na přechod k jüanu přišly rozvojové země, a tak v L'Aquile toto téma rozhodně přijde na přetřes.

„Toto téma je důležité i pro skupinu zemí G8, která potřebuje svět ujistit o tom, že dolar alespoň v nejbližší budoucnosti zůstane rezervní měnou. Pokud by světové trhy začaly pochybovat, že dolar si toto postavení udrží, mohlo by to vést k prudkému propadu této měny, což si v současnosti nikdo nepřeje,“ vysvětlil analytik České spořitelny Luboš Mokráš.

Jüan rezervní měnou? Nejdříve za 10 let, tvrdí odborníci

I přesto ale bude vystřídání dolaru v pozici hlavní světové měny spíše během na dlouhou trať. Za dolarem totiž stále stojí dvě nejsilnější světové ekonomiky - Spojené státy a Japonsko. A i mezi ostatními státy se bude konsenzus pro jüan jako rezervní měnu nalézat jen velmi těžko.

Důvodem, proč řada států nebude chtít o jüanu ani slyšet, je především to, že čínská měna funguje v systému tzv. řízeného plovoucího kurzu. Kromě trhu tedy může do jejího vývoje také hodně mluvit čínská vláda. „Pochybuji, že by většina států souhlasila s tím, aby rezervní měnou byla měna, která je ovlivňovaná nějakou jednotlivou vládou,“ podtrhl Mokráš.

Americký dolar je čelní světovou měnou od konce druhé světové války, kdy se v brettonwoodském měnovém systému stal jedinou měnou směnitelnou za zlato. I když v roce 1973 celý systém zkolaboval a Spojené státy musely dolar devalvovat, nadále si udržel své výsadní postavení. Těší se totiž velké oblibě obchodníků, zvykla si na něj také většina zemí. Teprve na počátku nového milénia začalo pozici dolaru pozvolna oslabovat euro.