Brusel - Brusel dnes navrhl reformu společné zemědělské politiky EU, v jejímž rámci se mezi zemědělce rozdělují obrovské sumy dotací. Změna politiky však může mít citelné dopady i na české farmáře. Evropská komise například plánuje omezit roční přímé platby zemědělcům na maximálně 300 tisíc eur (7,4 milionu korun), což by nebylo výhodné pro velké české farmy. Současně bude část plateb podmíněna ekologickými kritérii. O schválení reforem informoval v Evropském parlamentu eurokomisař pro zemědělství Dacian Ciolos.
Brusel mění zemědělskou politiku, dopady pocítí i čeští farmáři
Čeští zemědělci by podle návrhu reformy měli mezi roky 2014 až 2019 získat na přímých platbách maximálně zhruba 890 až 893 milionů eur (až 22 miliard korun) ročně. Návrh také počítá s tím, že nejméně sedm procent půdy by měli farmáři povinně nechávat ležet ladem. V době, kdy se díky rostoucí světové populaci zvyšuje spotřeba potravin a roste také plocha, na které se na úkor potravinářských plodin pěstují plodiny energetické, vidí farmáři tento návrh jako nelogický. Eurokomisař pro zemědělství Dacian Ciolos ale zdůraznil, že tato půda, která například může být osázena stromy, může sloužit třeba jako ochrana proti větru.
Evropská komise ve svém návrhu počítá také se zavedením institutu takzvaného aktivního zemědělce, který má zabránit tomu, aby agrární dotace do budoucna pobírali také ti, kdo nic nepěstují či nechovají hospodářská zvířata. Podle představ komise by nová zemědělská politika měla zvýšit konkurenceschopnost evropských zemědělců.
Jednání nebudou lehká, na změně se musí všichni shodnout
Ovšem k tomu, aby mohly komisní návrhy začít platit, je ještě musí odsouhlasit členské státy spolu s Evropským parlamentem. Z toho důvodu je možné očekávat, že debata o reformě nebude snadná, zvlášť pod tíhou dopadů současné vážné hospodářské krize.
Ilustrační foto
Už teď je jasné, že některé země budou zřejmě dost kritické k tomu, jak by se měly vyrovnávat rozdíly v platbách pro zemědělce ze starých a nových zemí EU z rozšíření let 2004 a 2007. Zatímco třeba italští či řečtí farmáři dostávají kolem 400 eur na hektar, tak v Lotyšsku je to méně než sto eur.
Farmáři by podle Bruselu měli postupně dostat nejméně 90 procent průměru přímých plateb, které jsou v současnosti kolem 270 eur na hektar. Návrh ale neobsahuje žádné jasné datum, kdy by se tak mělo stát. ČR se toto úplně bezprostředně na rozdíl třeba od pobaltských zemí či Bulharska s Rumunskem nedotýká, protože ČR se pohybuje kolem unijního průměru.
Českým zemědělcům se návrh nelíbí
„Po prvním prostudování je zřejmé, že je to návrh pro ČR a její zemědělce nevýhodný,“ prohlásil europoslanec ODS Hynek Fajmon ze zemědělského výboru EP. Problémem je třeba „zastropování“, tedy stanovení maximální výše, kterou může farma na platbách získat, dodal.
V současnosti má Česko největší výměru farem z celé unie. „Jakékoliv zastropování přímých plateb se proto v českém zemědělství projeví negativně,“ myslí si Fajmon. Současně stanovení horního limitu pro platbu jednomu podniku bude postupné. Platba se tak bude podle její výše o část „ořezávat“. Pro platby mezi 150 tisíci až 200 tisíci eury to bude o 20 procent a postupně se to bude zvyšovat až na 100 procent pro ty farmy, které by měly získat více než 300 tisíc eur. Maximálně tak podnik bude moci dostat na přímých platbách 300 tisíc eur.
V Česku i jinde v unii kvůli tomu podle Fajmona hrozí, že se farmy budou účelově dělit na menší, aby mohly získat maximální možnou podporu. Kontroverzní zřejmě bude i další z návrhů, které reforma obsahuje a který počítá s tím, že by se nejméně na sedmi procentech půdy farmy nemělo hospodařit.
GALERIE
videogallery_157254
Agrární komora nevylučuje, že změny nejenže neodstraní, ale ještě prohloubí nerovnosti v dotacích mezi farmáři v nových a starých členských zemích. „V současné chvíli, po vyslechnutí slov zemědělského komisaře EU Daciana Ciolose, není nabízen zastánci vytvoření ˙dotačního stropu˙ pro velké podniky žádný pádný argument. Přitom Českou republiku, kde převládají velké agrární celky, by toto rozhodnutí nejvíce postihlo,“ prohlásil viceprezident Agrární komory Bohumil Belada. Požaduje proto pro české zemědělce jako kompenzaci více peněz z Programu rozvoje venkova.
Podle něj jsou přímé platby pro velké zemědělské podniky, které chce EU krátit, zcela legitimní: „Aktivně hospodaří v zemědělství, splňují všechna potřebná pravidla agrární politiky EU stejně jako ostatní podniky, a tím zcela naplňují podmínky pro vyplácení přímých plateb v plné výši.“
Konkurenceschopnost evropského zemědělství návrh nezvýší
Výhrady k návrhům, které dnes představila Evropská komise, mají i analytici. Evropská komise podle některých z nich mluví o tom, že změna politiky zvýší konkurenceschopnost evropského zemědělství, návrh ovšem jde proti tomu. „Myslím si, že toto motto Evropské komise není až tak pravda, protože kvůli novým položkám, jako je například položka přímých plateb nebo zastrojování plateb pro velké podniky, samozřejmě moc asi konkurenceschopnost zemědělských podniků nezvýší,“ upozornila v rozhovoru pro ČT24 analytička Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM Tereza Svačinová. Velké podniky by podle ní měly být lídry v konkurenceschopnosti a inovacích, když se jim dotace sníží, nebudou na to mít dostatek peněz. Podobné výhrady k návrhu komise má i české ministerstvo zemědělství.
Ministerstvo zemědělství ČR
„Nesplnilo to naše očekávání zejména v oblasti zjednodušování a snižování byrokracie a v oblasti posílení konkurenceschopnosti unijních zemí proti třetímu světu,“ řekl k návrhu náměstek ministra zemědělství Juraj Chmiel. „Mám z toho dojem, že je to právě naopak,“ podotkl.