Praha – V Praze dnes začíná 10. Energetický kongres České republiky. Po tři dny se tak bude diskutovat o české energetice. Hlavním tématem je její bezpečnost a spolehlivost. Jednat se bude také o dopadech hospodářské krize, o prolomení limitů těžby uhlí nebo o obnovitelných zdrojích energie. První část kongresu, která je věnovaná vztahu státu a energetiky, zahájil premiér Jan Fischer.
Fischer: Energetická bezpečnost je srovnatelná s obranyschopností
Při zahájení kongresu označil Fischer energetickou bezpečnost jako zásadní téma české zahraniční politiky. V domácí politice je podle jeho názoru třeba určit dlouhodobý směr a nastavit správná pravidla v energetickém sektoru. Politici si v souvislosti s energetikou musí klást otázku, co nastane v průběhu 50 let, nikoli co bude v příštím volebním období, uvedl premiér.
Premiér Jan Fischer
„Energetická bezpečnost je pro diplomacii úkol srovnatelný se zajištěním obranyschopnosti. Zde se však můžeme opřít o fungující spojenectví, zatímco pro energetiku nic stejně spolehlivého nemáme.“
„V našem zájmu je podílet se na prosazování jednotné evropské energetické politiky a zabránit tak případnému vydírání a fatálnímu výpadku dodávek.“
Martin Hermann, šéf fimry RWE Transgas, jejíž podíl na českém trhu činí zhruba 72 procent, označil energetickou bezpečnost za alfu a omegu podnikání této hlavní plynárenské společnosti v Česku. Uvedl taktéž, že plynová krize na začátku loňského roku poškodila pověst plynu jako spolehlivého zdroje. Senátor Alexandr Vondra potvrzuje, že jsou s energetikou spojena velká rizika. Problém EU tkví v závislosti na dovozu ropy a zemního plynu. „Musíme také zvyšovat podíl bezpečné jaderné energie a rozumně využívat domácí zdroje,“ dodává Vondra.
Senátor Alexandr Vondra
„Musíme také pokračovat v podpoře liberalizace energetického trhu. To je značně nepopulární mezi velkými hráči, ale má to dlouhodobý efekt ve prospěch energetické bezpečnosti.“
Společnost NET4GAS v příštích letech připravuje také podstatné rozšíření tranzitních tras v Česku. Významným projektem je výstavba plynovodu Gazela, jehož trasa spojí dvě hraniční předávací stanice, a to krušnohorskou Horu Svaté Kateřiny s německým Waidhausem. Česká republika se tak napojí na ruský zemní plyn, který má v budoucnu do Evropy proudit zejména takzvanou Severní cestou. Další investice v ČR by v příštích letech mohly dosáhnout 35 až 40 miliard korun, dodal Herrmann.