Prezident EU nepřipouští řecký bankrot, nicméně názory se různí

Atény/Tokio – Řecko bankrot nevyhlásí, tato otázka nepřipadá v úvahu. Tvrdí to prezident Evropské unie Herman Van Rompuy s tím, že jednání o detailech pomoci předlužené černé ovci eurozóny pokračují podle plánu. Řecko se snaží podpořit i Mezinárodní měnový fond, který připustil, že by mohl do zadlužené země nalít více peněz, než původně zamýšlel. Názory na aktuální situaci Řecka, jehož rating se včera propadl do spekulativního pásma, se ale různí - hlavní ekonom Deutsche Bank Thomas Mayer tvrdí, že zadlužená země uvízla ve smrtelné spirále insolvence a potřebuje akutně pomoc.

„Jednání pokračují podle plánu, o restrukturalizaci dluhu se neuvažuje,“ prohlásil Van Rompuy. Restrukturalizace dluhu se technicky rovná státnímu bankrotu. Některé závazky Řecka by se při ní totiž anulovaly.

Kolem 10. května bude podle prezidenta svolána schůzka šéfů vlád euroskupiny, na které by se měla situace černé ovce eurozóny řešit. Pomoc Řecku by ale mohla eurozóna aktivovat ještě před 10. květnem. Agentura Reuters s odvoláním na zdroje blízké španělskému předsednictví uvedla, že lídři EU již jednali o svolání mimořádného summitu, který by se mohl uskutečnit začátkem května.

Video Komentář Jana Macháčka a Jakuba Nettla
video

Komentář Jana Macháčka a Jakuba Nettla

Záchranné lano Řecku hází i měnový fond

Svým prohlášením se Rompuy snaží zabránit panickému výprodeji řeckých dluhopisů, který by mohl vážnost situace, ve které se předlužená země nachází, ještě více umocnit. Podobný cíl má i nový plán na navýšení pomoci Řecku, o kterém píší Financial Times. První polovinu peněz by přitom fond mohl do Atén poslat už během dvou týdnů.

Měnový fond se rozhodl navýšit sumu, kterou je ochoten Řecku půjčit poté, co další zhoršení ratingu země zvýšilo obavy z hrozícího bankrotu černé ovce eurozóny. Fond je nyní ochoten navýšit svůj podíl na pomoci o 10 miliard eur, celkem by tedy mohl Řecku půjčit 25 miliard. Země eurozóny by mohly do Řecka poslat celkem 30 miliard eur.

Finanční pomoc Mezinárodního měnového fondu a zemí eura pro Řecko dosáhne 100 až 120 miliard eur, tedy mnohem víc, než se dosud předpokládalo, a bude rozvržena na tři roky. Podle opozičních německých poslanců to řekl výkonný ředitel fondu Dominique Strauss-Kahn na schůzce s parlamentními předáky. Sám šéf MMF však tyto informace odmítl komentovat s tím, že o rozsahu pomoci Řecku zatím rozhodnuto nebylo.

Bankrot Řecka by připravil investory o miliardy

0Pokud by se Řecko nevymanilo z dluhové pasti a skutečně zbankrotovalo, přišli by investoři podle agentury Standard & Poor's přibližně o 200 miliard eur. Propad ratingu do spekulativního pásma přitom znamená, že investoři mají zhruba jen 30 až 40procentní šanci, že dostanou peníze, které Řecku půjčili, zpátky.

Řecko uvízlo ve smrtelné spirále insolvence

Podle některých ekonomů přitom má Řecko na kahánku. Například hlavní ekonom Deutsche Bank Thomas Mayer tvrdí, že zadlužená země uvízla ve smrtelné spirále insolvence a potřebuje akutně pomoc. Uvažovat je podle něj třeba i o restrukturalizaci dluhu, kterou Van Rompuy tolik odmítá.

Do případné restrukturalizace dluhu by se měli zapojit soukromí investoři a banky s tím, že by na svá bedra vzali část nákladů spojených se záchranou Řecka. „Hlavní myšlenka spočívá v tom, že věřitelé ze soukromého sektoru by k restrukturalizaci dluhů přispěli částkou, kterou by mohli unést,“ řekl Mayer. Varoval přitom, že Řecko by možná nemuselo být schopno snížit dluh dostatečně rychle na to, aby se kvalifikovalo pro záchranu, kterou má slíbenou od ostatních členů eurozóny.

Proč odepsat část řeckého dluhu?

0„Jestliže bychom Řecku snížili jeho dluh, který dosahuje 300 miliard eur, na polovinu, pak by se Řecko snad mohlo vrátit na trh a půjčovat si tam,“ zdůraznil Mayer.

Dluhopisy se Řecku víc a víc prodražují

Do 19. května nutně potřebuje sehnat alespoň 8,5 miliardy eur. Po úterním zhoršení ratingu je pro Řecko stále těžší obstarávat si peníze na finančních trzích. Výnos z dvouletých řeckých dluhopisů na chvíli vystřelil až k 28 procentům, tedy zhruba na šestinásobek úroku, za který plánuje zadlužené zemi půjčovat eurozóna. Řecko si na finančních trzích půjčuje dráž než například Argentina, která zbankrotovala před deseti lety. I Venezuela, jež ve velkém znárodňuje soukromé firmy, má úvěry levnější.

„Je to enormní prodejní šok,“ míní hlavní ekonom Royal Bank of Scotland Jacques Cailloux, kterého citují Financial Times Deutschland. Paniku by podle něj zmírnil jasný signál Evropské centrální banky, že nenechá žádnou zemi zbankrotovat. Banka by proto měla začít nakupovat řecké státní dluhopisy.

Novou vlnu paniky a strachu o budoucnost Řecka odstartovala v úterý agentura S&P, když snížila rating Řecka hned o tři stupně, což se stává jen velmi zřídka. Hlavní rating Řecka je tak na stupni BB-plus, což je první stupeň ve spekulativním pásmu. Do cenných papírů s takovým ratingem nesmí investovat například velká část konzervativních investičních fondů, které jsou určené pro širokou veřejnost.