Biopaliva to v unii nebudou mít jednoduché

Brusel – Biopaliva z tropických pralesů, mokřadů a rašelinišť nedostanou od Evropské unie zelenou. Brusel jim totiž nejspíš nevydá nutný certifikát. Týká se to i přeměny lesa na plantáže, kde se pěstuje palma olejná, z níž se získává jedno z nejpoužívanějších biopaliv, tedy palmový olej. Pro ostatní bude certifikát platit 5 let, pak se musí obnovit. Biopaliva totiž nejspíš škodí životnímu prostředí mnohem více než paliva klasická. Vyplývá to z dlouho očekávaných pravidel pro využívání biopaliv v EU, které dnes zveřejnila Evropská komise.

Unie na získávání 10 procent z obnovitelných zdrojů trvá

Unie si do roku 2020 stanovila cíl, že deset procent pohonných hmot bude získáváno z obnovitelných zdrojů. To se prý nemění, ale pravidla pro využívání biopaliv jsou výrazně přísnější než v minulosti. Brusel se tak rozhodl na základě řady vědeckých zpráv o škodlivosti biopaliv. Ukazuje se totiž, že jsou škodlivější než paliva klasická. Používání biopaliv podle výzkumů k žádnému podstatnému omezení emisí skleníkových plynů v čele s oxidem uhličitým nevede, a naopak je svými nepřímými důsledky ještě zvyšuje. Získávání nové zemědělské půdy pro pěstování plodin na biopaliva navíc často jde na úkor lesů a mokřin, což ruší veškeré přínosy používání biopaliv v automobilech.

Nedávná analýza Evropské komise zjišťuje, že se kvůli bionaftě z evropské řepky nepřímo do ovzduší uvolňuje 150 kilogramů CO2 na jeden gigajoule a u bioetanolu z evropské cukrové řepy je to 100 kilogramů. To je zřetelně více než emise 85 kg z běžné nafty nebo benzinu. Právě proto bude unie biopalivům udělovat certifikáty, které mají platit pět let a mají zabránit přílivu takzvaných neudržitelných biopaliv na trh.

Eurokomisař pro energetiku Günther Oettinger:

„Náš režim certifikace je nejpřísnější na světě a díky němu budou naše biopaliva splňovat nejvyšší normy v oblasti životního prostředí.“

Ředitel Ústavu systémové biologie a ekologie Akademie věd Michal Václav Marek by však význam nových opatření nepřeceňoval. Podíl biopaliv z tropických pralesů podle něj v Evropě tvoří jenom minimum. Přesto však připustil, že je Evropa v prosazování ekologických náhražek paliv hybnou silou světa.

Zemědělský analytik Petr Havel:

„Jednak je to administrativní překážka, a jednak je to také signál, že k těm dovozům z rozvojových zemí, zejména z jižné Ameriky do Evropy dochází.“

„Ta dnešní zpráva je jen součástí nějaké průběžné diskuse. Osobně si myslím, že povinný desetiprocentní podíl v roce 2020 pro členské země Evropské unie nebude a bude to spíš dáno dobrovolným rozhodnutím jednotlivých států.“

Novinky se paradoxně nelíbí ekologům

Na komisní návrhy se už snáší kritika především z řad ekologických aktivistů. Podle nich totiž obsahují celou řadu výrazných nedostatků. Neziskovým organizacím se například nelíbí, že pravidla nijak nenavazují na ceny potravin. Obavy vyvolává i samotný certifikát. Dovozci biopaliv si totiž budou muset nechat svůj produkt ohodnotit u soukromé firmy a není vyloučeno, že se časem na trhu objeví auditoři, kteří za odpovídající úplatu pustí na unijní trh i biopaliva, jež tam nepatří.

Největší kritiku však vyvolává úplná absence výpočtů objemu emisí, které při pěstování biopaliv vznikají. Právě ty Evropská komise od zprávy odstřihla a nadále je tají, přestože unikly do médií. Oettinger nicméně slibuje, že do konce letošního roku tyto výpočty zveřejní.

Klaus nechtěl prosazovat biopaliva v Česku

V Česku se o biopaliva bojovalo nedávno. Zvýšení jejich podílu vetoval prezident Klaus, odcházející sněmovna ho ale přehlasovala. Do benzinu se tak od června přimíchává 4,1 procenta bioložek, do nafty pak rovných 6 procent.