Londýn – Zvýšená nejistota, která pramení z dluhové krize a zpřísňování fiskální politiky napříč eurozónou, se podepíše v růstu hrubého domácího produktu mladých tržních ekonomik Evropy, mezi které se počítá i Česká republika. Tvrdí to Evropská banka pro obnovu a rozvoj. Odhad růstu proto snížila na letošní i příští rok.
Nejistota eurozóny se podepíše i na růstu české ekonomiky
Celému regionu banka v letošním roce předpovídá růst 3,5 procenta, zatímco v květnové prognóze počítala s růstem 3,7 procenta. Odhad růstu na příští rok snížila ze čtyř na 3,9 procenta. Ještě hůře na tom bude střední Evropa a Pobaltí, tedy ta část rozvíjející se Evropy, do které patří i Česko. Podle banky letos poroste jen o 1,7 procenta, v příštím roce o 3,1 procenta.
„Vzhledem ke slabšímu výhledu pro eurozónu, kde se zavádějí programy fiskální střídmosti a finanční trhy tam zřejmě budou i nadále rozkolísané, bude vnější prostředí patrně méně příznivé, než jsme se domnívali,“ okomentovala změny v prognóze banka. Navíc v zemích, kde působí, je podle ní znát rostoucí nesourodost v tempu hospodářského oživení.
Banka připouští, že některé oblasti střední Evropy a Pobaltí mají prospěch z oživení průmyslové výroby v eurozóně, žádné konkrétní příklady ale neuvádí. Vyhlídky jiných zemí z této části rozvíjející se Evropy se naopak zhoršily.