Bern – To, co by bylo pro většinu ekonomik chloubou, se stává pro Švýcarsko prokletím. Tamní měna – švýcarský frank – je totiž pro většinu investorů v době krize bezpečným přístavem. Společně se zlatem jej tak v poslední době ve velkém skupují a jeho cena letí vzhůru. Letos už frank vůči euru posílil téměř o 15 procent a dělá starosti tamním firmám. Posilování domácí měny totiž značně znevýhodňuje především vývozce. Naději na zlepšení situace dodal až optimismus, který zachvátil v noci na dnešek americké burzy a díky němuž frank začal oslabovat.
Silný frank se stává Švýcarsku pastí
Švýcarsku nadělal rychle posilující frank vrásky. Pokud by měla měna dál posilovat, hrozil by odsun výroby z alpské země, růst nezaměstnanosti a zhoršení výkonnosti ekonomiky. Frank totiž roste nepřetržitě od začátku ekonomické krize v roce 2007 a evropské dluhové problémy jen vyvolaly jeho další raketový růst. „Frank od řeckých problémů posílil vůči euru zhruba o 25 procent. Vzájemný poměr eura a franku ale spočívá hlavně v rukách politiků eurozóny, spíše než v rukách Švýcarska,“ tvrdí analytička Rabobank Jane Roleyová.
Nejvážnější je situace pro švýcarské exportéry. Ti totiž ztrácejí konkurenceschopnost vůči státům s levnější měnou. „Ono je to nepříznivé i pro výrobce zboží pro domácí trh, protože naopak zlevňuje konkurence dováženého zboží,“ dodává analytik České spořitelny Ľuboš Mokráš.
Frank potápí Švýcarsko (zdroj: ČT24)
Centrální banka dělá, co může
Na pomoc se Švýcarům vydala tamní centrální banka. Ta ve středu vyhlásila nová opatření proti posilujícímu franku. Před týdnem dokonce snížila základní úrokovou sazbu. Podle analytiků by Švýcarsku pomohlo dočasně zavést vůči euru takzvaný PEG, tedy pevný kurz mezi dvěma měnami.
Ľuboš Mokráš:
„To by v podstatě zamezilo dalšímu posilování franku. Problém ovšem je v tom, že by švýcarská národní banka musela odkupovat obrovské množství eur a narůstala by její bilance, což by z dlouhodobého hlediska mohlo narušit stabilitu švýcarské ekonomiky.“
Švýcarská ekonomika patří k nejstabilnějším v celé Evropě. Za posledních 11 let dosahuje průměrný růst hrubého domácího produktu dvou procent. Export se přitom na tamním hospodářství podílí celou polovinou.