Spotřebitelské ceny v Česku zůstávají na červencové úrovni

Praha - Inflace v Česku se v srpnu meziročně vyšplhala na 1,9 procenta, což byla hodnota odpovídající letošnímu červenci. Letos poprvé ale hladina spotřebitelských cen klesala meziměsíčně – oproti minulému měsíci se snížila o 0,3 procenta. Čísla zveřejnil český statistický úřad (ČSÚ), podle kterého vývoj inflace ovlivnil zejména pokles cen potravin, nealkoholických nápojů a dopravy.

Podle statistiků nastalo zpomalení meziročního cenového růstu v oblasti dopravy, kde růst cen pohonných hmot zmírnil na 11,2 procenta ze 13,8 procenta v červenci. Naopak vyšší meziroční růst cen než v červenci nastal v srpnu u potravin a nealkoholických nápojů. Ceny ovoce se zvýšily o 15,5 procenta, olejů a tuků o 6,9 procenta a mléka, sýrů a vajec o 5,2 procenta oproti loňskému roku.

Analytici předpokládají, že až do konce roku budou ceny přibližně stejné. Neměly by se zvyšovat ani úrokové sazby ČNB, jak vysvětluje i Markéta Šichtařová, analytička společnosti Next Finance: „To by bylo velice kontraproduktivní v situaci, kdy světová ekonomika, tím pádem i česká ekonomika, pravděpodobně znovu zpomalí. Takže kdyby ČNB zvýšila úrokové sazby, bojovala by nejen proti inflaci, ale zpomalovala by i ten hospodářský růst.“

Vyšší spotřeba domácností inflaci neovlivnila

„Přestože spotřeba domácností přechodně ožila, do inflace se to nepromítá. Inflace zatím roste z důvodu loňské nízké srovnávací základny. S blížícím se koncem roku se inflace přehoupne nad střed inflačního cíle České národní banky na úrovni dvou procent,“ uvedla analytička Raiffeisenbank Helena Horská. Podle ní to ale neznamená, že by centrální banka musela přistoupit k růstu sazeb. Jiří Škop z Komerční banky poznamenal, že se spotřebitelská inflace odrazila od svého dna, na které dopadla v říjnu loňského roku.

Analytik Komerční banky Miroslav Frayer současnou míru inflace charakterizuje jako „nemastné, neslané číslo“ a nejnovější hodnoty prý nenaznačují žádnou změnu trendů. Za skutečností, že růst inflace nezastavila ani vyšší spotřeba domácností, podle něj stojí slabý trh práce, kde je evidentní stále vysoká míra nezaměstnanosti. Útraty spotřebitelů tudíž nedosahují takové míry, aby s inflací něco udělaly. „Mnoho lidí se stále připravuje na horší časy, šetří, splácejí úvěry a neutrácí,“ dodal Frayer.

ČSÚ:

„Největší vliv na růst cenové hladiny měly ceny v oddílech potraviny a nealkoholické nápoje, bydlení a alkoholické nápoje a tabák.“

V oblasti bydlení vzrostlo meziročně čisté nájemné o 9,1 procenta, v tom se regulované nájemné zvýšilo o 17 procent a tržní kleslo o 0,4 procenta. Ceny zemního plynu byly vyšší o 3,9 procenta, tepla a teplé vody o 3,5 procenta, vodného o 3,8 procenta, stočného o 4,9 procenta. Ceny alkoholických nápojů a tabákových výrobků vzrostly o shodných 5,4 procenta.

Ve srovnání s Evropou je růst spotřebitelských cen v České republice nižší. Meziroční přírůstek průměrného harmonizovaného indexu spotřebitelských cen všech 27 členských zemí Evropské unie byl podle předběžných údajů Eurostatu v červenci 2,1 procenta.