Praha – Hlavní prioritou současné vlády je likvidace zhruba 90miliardového strukturálního deficitu veřejných financí, tedy schodku, který při současném nastavení daní a výdajů rozpočtu přetrvává i při optimálním ekonomickém vývoji. Na dnešním Žofínském fóru to řekl ministr financí Miroslav Kalousek. Připustil přitom, že úsilí vlády o dosažení vyrovnaného rozpočtu jde na úkor jiných priorit hospodářské politiky, jako je výstavba dopravní infrastruktury či investice do vědy a výzkumu.
Kalousek: Boj s dluhy jde na úkor stavby dálnic i vědy a výzkumu
„Bez ohledu na to, jaký bude v následujících letech ekonomický růst, máme neodmyslitelný domácí úkol zlikvidovat strukturální deficit, tedy rozdíl mezi pravidelnými a pravidelně se opakujícími přijmy a pravidelnými a pravidelně se opakujícími výdaji v bilanci veřejných rozpočtů zhruba o 90 až 100 miliard,“ prohlásil Kalousek. Výsledek červnových parlamentních voleb podle něj jasně ukázal, že většina společnosti chce tento nepoměr narovnat především škrty ve výdajích, a nikoliv zvyšováním daní.
„Stížnosti, že je málo peněz na stavby nebo třeba na platy jsou do značné míry oprávněné. Je to ale o stanovení priorit a tato vláda si stanovila jako hlavní prioritu zastavení zadlužování,“ uvedl ministr.
Miroslav Kalousek na Žofínském fóru (zdroj: ČT24)
Sérií nepopulárních úsporných kroků se vláda podle Kalouska pouze snažila udržet letošní rozpočtový deficit v předem stanovených mantinelech, tedy do 5,3 procenta HDP. Bez těchto aktivních opatření by totiž hrozil zhruba o 28 miliard vyšší schodek, což by podle Kalouska znamenalo „tragický signál“ pro zahraniční investory. „Je pozitivní odezvou, že na tato aktivní opatření zareagovaly i ratingové agentury výrazným zlepšení kreditu České republiky, což se i promítlo ve velmi pozitivní podmínky prodeje českých státních dluhopisů,“ zdůraznil ministr.
Miroslav Kalousek, ministr financí:
"Do roku 2016 se dostaneme do situace, kdy budeme schopni krýt potřeby veřejných služeb a sociálního státu ze svých pravidelných a pravidelně se opakujících příjmu. Nastane situace, kdy si můžeme občas půjčit, ale půjčuje se vždy na výjimečný, neopakovatelný a nepravidelný výdaj. Nemůžeme si pravidelně půjčovat na svoji pravidelnou spotřebu, protože jinak se upůjčujeme."
Ani rozpočet na příští rok nicméně podle Kalouska není reformní. Pouze se snaží omezit růst zadlužení. „Rozpočet se musí opírat o platnou legislativu, proto nelze schválit žádnou komplikovanou normu,“ uvedl s tím, že je do konce roku kvůli návrhu rozpočtu nutné schválit změnu 14 zákonů. Reformní bude podle ministra až rozpočet na rok 2012.
Podle návrhu rozpočtu má stát příští rok hospodařit se schodkem 135 miliard korun. Celkové výdaje rozpočtu přitom ve srovnání s předchozím rokem klesly. Kdyby vláda neudělala žádná aktivní opatření, byl by podle ministra deficit rozpočtu kolem 210 miliard.