Čínskou hi-tech zeleninu není třeba mýt, s nečistotami se nesetká

Peking - Tvrzení, že rostliny potřebují půdu a slunce, je již dávno překonané. I pod umělým osvětlením totiž rostou jako z vody, respektive jako z výživového roztoku. Důkazem počínajícího převratu v pěstitelství je zeleninová farma Kingpeng v čínské metropoli, která si vystačí bez hlíny, větru i slunce. Kingpeng je největší plantáží svého druhu v zemi, záhonky pokrývají 1 300 metrů čtverečních.

Technologie použité v továrně jsou velmi pokročilé. Počítač kontroluje vlhkost, množství světla i koncentraci oxidu uhličitého. Pro srovnání zde pěstují jak rostliny vystavené přirozenému slunečnímu svitu, tak ty pod umělým osvětlením – speciálními diodami s LED technologií. Jejich instalace je sice desetkrát dražší než použití fluorescentních lamp, ale prý se vyplatí.

Pu Jün-lung, hlavní inženýr továrny Kingpeng

„Jeden důvod: Diody produkují méně tepla, takže se spotřebují méně energie. A další důvod: Spektrum jejich červeného a modrého světla je koncentrovanější v rozpětí od 400 do 650 nanometrů. Tedy v poli ideálním pro fotosyntézu.“

Rostliny navíc dostávají i dávky umělého vánku. A to pomocí ventilátoru, který je naprogramován podle toho, jakou dávku větru v určité fázi růstu rostlina potřebuje. Díky imitaci dokonalých podmínek se zkracuje doba zrání. Bez výkyvů počasí a podobných rizik se tady zelenina vypěstuje v průměru za 20 dnů, což je asi polovina přirozeného cyklu.

„Používáme vyspělé technologie pro kontrolu vnějšího prostředí a také technické vybavení nové generace. V takových podmínkách je samozřejmě i produkce farmy mnohem větší – 10 až 20násobná oproti klasickému hospodaření. A ve srovnání s obyčejnými skleníky toho vypěstujeme asi tři až pětkrát víc,“ vysvětluje hlavní inženýr továrny.

Z továrny ročně vyjede více než 15 milionů kusů rostlin, které jsou pečlivě a draze pěstěné a připomínají spíše umělecká díla. Každé z nich proto míří na špičkové zeleninové trhy: Pro obyčejného zákazníka v Číně ale i jinde na světě jsou hi-tech plody cenově nedostupné. Třeba hlávka salátu stojí až pětkrát víc. Pochutnají si na něm tedy hlavně zákazníci luxusních restaurací a hotelů.

„Myslím, že budoucnost takových projektů je velká – hlavně ve větších městech, jako je Peking. Lidem už začíná záležet na tom, aby nejedli potraviny s pesticidy a jinými jedy. A zvykají si, že si za kvalitní věci připlatí,“ říká manažerka biorestaurace v Pekingu Liou Siao-chuej.

Tovární výroba zeleniny přitom nabízí ještě jeden bonus: Produkty nejsou znečištěné ani hnojivy ani živočichy ani hlínou. Podle inženýrů z pěstitelské fabriky se tedy vůbec nemusejí mýt, což každá hospodyňka jistě ocení. Otázkou je, co saláty a jejich kolegy potká cestou z továrny na stůl.

Hi-tech pěstování zeleniny
Hi-tech pěstování zeleniny
Více fotek
  • Hi-tech pěstování zeleniny autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/20/1967/196669.jpg
  • Hi-tech zelenina autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/20/1967/196678.jpg
  • Hi-tech pěstování zeleniny autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/20/1967/196674.jpg
  • Hi-tech pěstování zeleniny autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/20/1967/196675.jpg
  • Hi-tech zelenina autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/20/1967/196677.jpg
  • Hi-tech pěstování zeleniny autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/20/1967/196679.jpg