Poslanci pustili firmy s anonymními akciemi k veřejným zakázkám

Praha - Sněmovna dnes ve zrychleném řízení přijala novelu, která vrací akciovým společnostem s akciemi na majitele možnost ucházet se o veřejné zakázky. Zákon však musí ještě projednat Senát a podepsat prezident. Účinnosti má nabýt dnem vyhlášení, což by mohlo být v průběhu října. Novela napravuje současný stav zákona, kdy se o veřejnou zakázku nemůže ucházet akciová společnost s akciemi na majitele. Řadě takovýchto firem, jako je třeba ČEZ nebo Komerční banka, se to nelíbilo. Některé proto začaly měnit své akcie do formy znějící na jméno.

Sněmovna dnes hlasy koalice nakonec podpořila novelu zákona o veřejných zakázkách v kompromisní podobě vyjednané se sociální demokracií. Novela, kterou připravily poslenkyně Věcí veřejných Karolína Peake a Kristýny Kočí, zachovává určitá omezení, zatímco původní návrh jich většinu rušil. Akciové společnosti budou muset zadavatele informovat o všech akcionářích, kteří vlastní víc než deset procent jejich akcií. Komunisté a sociální demokraté se při závěrečném hlasování převážně zdrželi.

Karolína Peake:

„Společnosti s akciemi na majitele jsou založené v souladu s právem ČR i členských zemí EU. Mohou se legálně zúčastňovat zakázek v celém evropském prostoru, pokud bychom je chtěli vyloučit, omezovali bychom volný trh, z čehož plynou žaloby a sankce.“

Video Anonymní akcie znovu ve sněmovně
video

Anonymní akcie znovu ve sněmovně

„Než bude připraven nový návrh, tak bude platit to, že společnosti, které se uchází o zakázky, budou mít jasné vlastníky,“ myslí si o novele místopředseda poslaneckého klubu ČSSD Jeroným Tejc. Podle komunistů je ale dnes přijatá úprava krokem zpět. „Překvapil mě postup strany Věci veřejné - ač něco deklarovala, tak navrhla pravý opak,“ zdůraznil předseda KSČM Vojtěch Filip.

A za pravdu jim částečně dávají i právníci. Předkládání seznamu akcionářů vlastnickou strukturu firem rozkrýt nemusí. „Je velice jednoduché nastavit strukturu tak, že budu mít sice jako společníky české společnosti, nicméně jejich vlastníkem může být zahraniční společnost, jejíž struktura může být zcela nezjistitelná,“ upozornil advokát Jan Spáčil.

Původní novela narazila u Evropské komise i u právníků

Ustanovení, které znemožnilo firmám s anonymními akciemi účast v tendrech o veřejné zakázky, nabylo účinnosti teprve 15. září. Jeho zrušení je ale nezbytné, protože jinak by se Česko vystavilo sankcím ze strany Evropské unie. „My, abychom nečelili sankcím ze strany EU, musíme tuto změnu, která má vejít v platnost, respektive v účinnost 15. září, z toho zákona opět vyjmout a k transparentnosti veřejných zakázek přistoupit koncepčně a předložit úplně nový zákon o veřejných zakázkách, který plánujeme předložit v první polovině příštího roku,“ upozornila poslankyně Věcí veřejných Karolína Peake.

Konečným cílem legislativní úpravy zákona by podle místopředsedkyně VV měla být maximální možnost dohledat konkrétní fyzické osoby, které za firmami stojí. „Firmy například mohou mít akcie na jméno firmy, která sídlí na Kypru nebo Panenských ostrovech. Stále to bude sice konkrétní jméno, ale pro nás neznámé. Chceme, abychom našli způsob, jakým rozkryjeme vlastnictví až po tu fyzickou osobu. Neříkám, že to bude snadné, ale je to náš cíl,“ vysvětlila. 

Hrozba sankcí ale nebyla jediným důvodem, proč se dnes poslanci rozhodli původní znění zákona upravit. „I společnosti s akciemi na majitele, kde majitel byl znám, se najednou nemohly účastnit veřejných zakázek, což nedává smysl,“ popsal hlavní problém původního zákona Spáčil. Paradoxem nového nařízení však je situace, kdy za firmou mohou stát „nedůvěryhodní“ vlastníci, jejich zveřejněním však firma splní veškeré požadavky pro účast. „Jinak s tím neuděláme vůbec nic, firma tím beze zbytku splní svou povinnost,“ říká Peake. Proto hodlá na finální podobě zákona v budoucnosti ještě pracovat.

Sporné ustanovení, vylučující akciové společnosti s akciemi na majitele, resp. doručitele, se do zákona dostalo letos na jaře. Spolu s ním vložili poslanci do zákona povinnost uchazečů o veřejné zakázky z řad firem předkládat údaje o tom, kdo je vlastní. Slibovali si od něj větší průhlednost při zadávání zakázek.