Hned člověk nehraje Wimbledon - ani v bankovnictví, říká Karel Nováček

Praha - Koncem devadesátých let Karel Nováček odložil tenisovou raketu a začal pracovat v bance Morgan Stanley. Nedávno se přistěhoval z Floridy do Prahy a začal pracovat jako osobní bankéř v Unicredit Bank. Do světa financí ho přivedla chuť rozumět svým vlastním investicím. „Sportem se vydělávalo dost peněz a pořád vydělává, tak jsem chtěl vědět o penězích víc, co se s nimi dělá, jak se zúročují, jaké jsou možnosti, když je člověk vydělá. Pořád mi bylo něco nabízeno a já nebyl schopen se dobře zorientovat v tom, co mi nabízejí, a takhle vlastně začala ve zkratce moje cesta k finančnictví,“ vysvětluje privátní bankéř Nováček.

„Narážel jsem na jednu podstatnou věc, protože mezi lidmi jsem byl znám jako tenista, sportovec. Musel jsem udělat otočku o 360 stupňů a z tenisty se stát privátním bankéřem. To nebylo jednoduché. Všichni mi říkali, co ty víš o financích, když jsi celý život dělal sport,“ popisuje svoje začátky v novém oboru.

Začátkem roku 1997 Nováček definitivně opustil život profesionálního tenisty. Dopřál si trochu volna a brzy začal vydělané peníze investovat do různých fondů a akcií. Svým rozhodnutím chtěl ale Karel Nováček rozumět do hloubky a začal se proto vzdělávat. „Byl jsem u Morgan Stanley klient, tam jsem měl svého poradce, získával jsem nějaké zkušenosti. Ale mně to nestačilo, chtěl jsem vědět více a z klienta jsem se stal jejich zaměstnanec.“

Hned člověk nehraje Wimbledon

U Morgan Stanley zaujal nápadem, že sportovci jsou nedocenitelná složka klientů a měla by se jim tedy věnovat větší pozornost. Díky své minulosti Nováček lépe rozumí tomu, jaký servis sportovci potřebují.

„Nebál jsem se toho, říkal jsem si, tohle je zvládnutelná cesta,“ říká Nováček a dodává: „Hned člověk nehraje Wimbledon, to je jako v bankovnictví, taky hned nebudete v pozici manažer na výši.“

Když se ve Spojených státech hroutila jedna banka za druhou, už byl u toho. Finanční domy s věhlasnými jmény se bortily a některé ekonomické teorie spolu s nimi. „Věci, co byly zaběhlé, najednou přestaly fungovat. Takže vzdělávání a obnovování si zaběhlých věcí, ale i poznávání nových je nezbytnou součástí mé profese,“ připomíná.

„Moje působení v bankovnictví začínalo mít větší a větší smysl v otáčení se do Evropy. Česko bylo nejlogičtějším vyústěním. Měl jsem nabídky z Londýna a z Ženevy, ale Praha zvítězila,“ popisuje Nováček svůj návrat do centra Evropy.

„Karel byl ideální kombinací. Měl za sebou kariéru bankéře, více než 10 let pracoval v renomovaných bankách v zahraničí, takže byl kombinací odborných dovedností a znalostí i komunikačních schopností. Navíc je to sportovec a u nich bývá zvykem, že si stanoví cíl a udělají všechno pro to, aby ho dosáhli,“ říká Nováčkův šéf Jan Troníček, vedoucí privátního bankovnictví v Unicredit Bank.

Bývalý tenista, co je bankéř

Kariéra tenisového trenéra Karla Nováčka příliš nenadchla. Přesto hraje dosud tenis alespoň dvakrát týdně. „Na profesionální kariéru jsem začal myslet, když mi bylo nějakých 17 let, když jsem se začal prosazovat na světovém juniorském okruhu a napadlo mě, že bych mohl být profesionál,“ vypráví.

Po turnajích jezdil až do svých 32 let. „Člověk rád vzpomíná na turnaje, kde vyhrál. Já vyhrál třikrát turnaj mistrovství Holandska v Hilversumu, to byl komorní turnaj v moc hezkém prostředí. Z těch velkých US Open a Roland Garros byly neskutečné turnaje,“ vzpomíná Nováček. „Vždycky se mnou bude tenis spojovaný, nicméně moje pověst bankéře čím dál více jde na povrch a začínají si mě spojovat jako: bývalý tenista, co je bankéř.“