Praha – Přestože daně z příjmů fyzických osob ve většině zemí rostou, v Česku se zatím nemění. S patnáctiprocentní sazbou daně tak Česká republika patří mezi země s nejnižším zdaněním příjmů fyzických osob, uvádí průzkum společnosti KPMG monitorující situaci v 86 zemích světa. Obdobnou sazbu má Litva a nižší pak jen Bulharsko, a to deset procent. Podle průzkumu ovšem lepší srovnání daňového systému ČR znesnadňuje koncept takzvané superhrubé mzdy, která se v ostatních evropských státech nepoužívá.
Daně z příjmů jsou v Česku nízké jen opticky, díky superhrubé mzdě
Pro evropské země byl rok 2010 rokem růstu daně z příjmu fyzických osob. Průměrná sazba daně vyrostla už na 29,4 procenta. Česká republika tak s patnáctiprocentní daní už několik let zůstává pod unijním průměrem.
Přepočítání by Česku vyneslo zhruba 22procentní daň
Reportáž Zuzany Luňákové a rozhovor s Janem Žůrkem (zdroj: ČT24)
„Patnáct procent je poněkud iluzorní sazba daně z příjmu fyzických osob, protože na rozdíl od všech ostatních zemí se v Česku vypočítává z jiného základu, z takzvané superhrubé mzdy, kdybychom to přepočítali na standardy ostatních zemí, tak bychom se dostali na efektivní daňovou sazbu kolem dvaceti dvou procent,“ vysvětluje analytik Raiffeisenbank Michal Brožka.
V Evropě má podle průzkumu nejnižší daně Bulharsko, kde je desetiprocentní zdanění. Většina evropských států se však snaží výnosy z daní co nejvíce zvyšovat, jak dodává Brožka: „Státy se spíše snaží zalepit díry v rozpočtech, a proto je tu ten trend zvyšování daní z příjmu fyzických osob.“
V letošním roce se podle průzkumu celosvětově daně především zvyšovaly. „Navýšení celosvětového průměru sazby daně z příjmů fyzických osob o 0,3 procenta má na svědomí především Evropa,“ uvádí studie. Podle autorů se ukazuje, že vlády pomalu začínají zvýšení daňové sazby vnímat jako prostředek pro boj se státním dluhem. Například ve Velké Británii vzrostla daň ze čtyřiceti procent na padesát. Řecko zase jako odpověď na alarmující deficit veřejných financí zvedlo horní hranici o pět procent.
I v rámci unie jsou ve výši daní značné rozdíly. „V zásadě všechny země staré evropské patnáctky jsou ve vyšším pásmu, tam jsou daně vysoké. Země rostoucí, ty nové mají daně nízké,“ podotkl řídící partner KPMG Jan Žůrek. A podobné je to v dalších skupinách zemí, třeba v poslední době hojně sledované skupině BRIC. Zatímco Rusko má nízké daně. Čína, Indie a Brazílie sází na vysoké.