Praha - Nemocenské dávky jsou běžnou součástí života skoro každého člověka. Zdánlivě je vše jednoduché a krystalicky průhledné, ale systém nemocenských dávek skrývá zákoutí, o kterých se příliš neví. Jak dlouho je například možné nemocenské dávky pobírat, pokud nemůžeme pracovat dlouhodobě? Co dělat, když podpůrčí doba skončí?
Jak dlouho můžeme být na nemocenské?
Na nemocenskou má nárok každý zaměstnanec. U osob samostatně výdělečně činných pak vzniká nárok na ni jen tehdy, pokud si živnostník platil nemocenské pojištění, a výše nemocenské se u něj vypočítá z průměru jím odváděných dávek za rozhodné období, tj. posledních 12 měsíců. Na nemocenskou tedy z logiky věci nemají nárok nezaměstnaní v případě, že onemocní.
Zaměstnanec může pobírat nemocenskou v době své pracovní neschopnosti po dobu 380 dnů. Po 180 dnech ovšem musí na lékařskou prohlídku. Zaměstnanec a zároveň starobní nebo plně invalidní důchodce může nemocenskou pobírat 70 dní. Jakmile podpůrčí doba skončí, může na Okresní správě sociálního zabezpečení požádat o její prodloužení. Správa může žádosti vyhovět, ale celková doba strávená na nemocenské v souhrnu nesmí překročit 2 roky, tj. u běžného zaměstnance 380 + 350 dní (celkem 730 dní).
Příklad:
Zaměstnanec onemocněl (byl uznán lékařem práce neschopným) 1. března 2010. Jeho podpůrčí doba vyprší 15. března 2011 (tj. za 380).
Ale pozor! Podpůrčí doba by se krátila o dobu, po kterou byl zaměstnanec nemocný v předešlých 380 dnech!
Pokud správa sociálního zabezpečení po uplynutí podpůrčí doby (380 dnech) odmítne prodloužit výplatu nemocenské, doporučuje se, aby zaměstnanec požádal o invalidní důchod. Žádost si musí podat sám (neděje se z moci úřední), a to k místně příslušné Okresní správě sociálního zabezpečení, kde bude jejím lékařem vyšetřen. Je důležité, aby toto nebylo opomenuto, protože jinak by se mohlo stát, že takovýto člověk nebude pobírat ani invalidní důchod ani nemocenské dávky.
Na závěr se ještě vraťme k situacím, kdy je zaměstnanci odmítnuto vyplácení nemocenských dávek, přestože je v pracovní neschopnosti. Zákon stanovuje tyto možnosti, kdy na nemocenskou není nárok:
- zaviněná účast na potyčce, ze které vznikl úraz
- úraz způsobený následkem opilosti nebo následkem požití omamných látek
- úraz způsobený spácháním úmyslného trestného činu, za který je horní sazba vyšší než jeden rok odnětí svobody (bez ohledu na konkrétní výši trestu dotyčného – čili dotyčný může dostat i trest nižší, důležité je však rozmezí konkrétního trestného činu v trestním zákoně)
- prokázání úmyslu vylákat nemocenskou