Osud státních fondů je po Drobilově aféře nejistý

Praha - Vládní koalice je ochotná zrušit některé státní fondy. Ministr financí Miroslav Kalousek o tom uvažoval už dřív, neměl ale pro takový krok podporu. Případ odvolaného šéfa fondu životního prostředí ale názor partnerů změnil. Jen příští rok mají tyto organizace stojící mimo rozpočet rozdělit přes 100 miliard korun. O osudu fondů se zřejmě rozhodne do dvou let.

Peníze, které fondy rozdělují, jsou jako jedny z mála mimo kompetence ministerstva financí. „Nikdy nebyl příznivcem mimorozpočtových fondů. Byl bych rád, aby nebyly, ale vím, že pro to nemám většinu. Takže jsem připraven vyčerpávat se na věcech, pro které většinu mám,“ uvedl na dotaz ČT ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09).

Koaliční partneři z ODS a Věcí veřejných však po kauze na fondu životního prostředí změnili názor a existenci státních fondů už tolik nehájí. „Jsme připraveni jednat o jejich redukci, na druhou stranu nesmí tato redukce nebo rušení fondů ohrozit čerpání peněz z Evropské unie,“ myslí si ministr průmyslu a obchodu Martin Kocourek (ODS). Také ministr dopravy Vít Bárta (VV) s proměnou fondů souhlasí: „Zdá se, že tato struktura je příliš zbytnělá, je příliš velká a souhlasím s ministrem financí, že se dá ještě efektivizovat.“

Rozpočty státních fondů:

  • Státní fond dopravní infrastruktury - 61 miliard
  • Státní zemědělský intervenční fond - 42 miliard
  • Státní fond životního prostředí - 12 miliard
  • Státní fond rozvoje bydlení - 1,3 miliardy

Všechno rozpoutal případ bývalého šéfa Státního fondu životního prostředí Michálka, který upozornil na předražený projekt čističky odpadních vod pro Prahu a taky na podezřelé transakce s penězi fondu. To vše v době, kdy si stát musí kvůli krizi na svůj provoz půjčovat. „Fakt, že si na jedné straně jedna část veřejných financí půjčuje, aby druhá ukládala, ukazuje na to, že ta rozdrobenost může vést k podstatným ztrátám,“ soudí analytik David Marek. Jestli nakonec Státní fond životního prostředí přežije a které fondy budou zrušeny, by mělo být podle ministra Kocourka jasné během příštích dvou let.