Praha - Situace po loňském rozhodnutí Ústavního soudu, který označil současné určení důchodů pro lidi s vyššími příjmy za nespravedlivé, se dá vyřešit zvýšením důchodů právě jenom lidem s vyššími platy a ostatním důchodcům, kteří v mládí vydělávali méně, není třeba důchody snižovat. Navrhuje to Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS), která dnes představila svou vizi penzijního systému. Do roku 2020 by si tento návrh vyžádal náklady ve výši 28,6 miliardy korun.
Není třeba snižovat důchody, vzkazují odbory vládě
Při výpočtu penzí se tzv. osobní vyměřovací základ, tedy průměrná mzda za všechny odpracované roky násobená určitým koeficientem, redukuje. Do první redukční hranice, která je v současnosti ve výši 11 000 korun, se započítává 100 procent, z druhé redukční hranice, která dosahuje výše 28 200 korun, se započítává 30 procent. Nad druhou redukční hranici se do důchodu započítává pouze deset procent osobního vyměřovacího základu. ČMKOS navrhuje započítávat do důchodu nad tuto hranici 20 procent.
Vládní návrh s mírami 10-80-10
GALERIE
videogallery_000112762
Podle odborářů vláda používá nález Ústavního soudu týkající se důchodů jenom jako záminku k dalším úsporám. „Deset procent nejchudších zůstane na stejném, 80 procent všech lidí si ve svých budoucích nárocích na důchod pohorší a deset procent příjmově naprosto nejsilnějších osob si nároky zvýší. Vládní návrh se kvůli proporcím přezdívá 10-80-10,“ uvádí odborník na penzijní problematiku ČMKOS Vít Samek.
Odborářský návrh se tak podstatně liší od návrhu ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV), který sice počítá s tím, že by se zvýšily důchody lidem s vyšším příjmy, 80 procentům budoucích důchodců by ovšem klesly o jedno až pět procent oproti současnému stavu. To ovšem odborům vadí.
Odbory kromě toho navrhují reformu současného penzijního připojištění, které by se tak stalo druhým pilířem důchodového systému. Penzijní společnosti, které by vznikly ze současných fondů, by lidem mladším 40 let umožnily na individuálních účtech spořit tři až devět procent své mzdy. Stát by jim odstupňovaně přispíval jedním až třemi procenty. Současně by penzijní společnosti zavedly penzijní plány pro zaměstnance, kteří vykonávali po dlouhou dobu těžké fyzické práce a rizikové profese. Těm by přispívali jejich zaměstnavatelé, a to tři procenta pojistného.
Odboráři: Penze by neměly nikomu klesnout
Odboráři svůj protinávrh nedělí na malou a velkou reformu, ale představují ho jako celek. Základem je to, že by penze neměly nikomu klesnout. A aby neprotestoval Ústavní soud, zvýšily by se nejvyšší příjmové skupině zhruba o desetinu. „No to by bylo krásné, kdyby to bylo možné. Ale Česká republika a její rozpočty jsou v jiné situaci a vláda chce být vládou rozpočtové odpovědnosti,“ argumentuje vrchní ředitel sekce sociálně pojistných systémů MPSV Jiří Král.
„Stále spoléháme na jeden polštář, na jeden ten systém. Nemáme nic vedle toho. A dále si myslím, že nezaručujeme vyšší důchody.“
Současný státní průběžný systém by zůstal zachován včetně odvodů na sociální pojištění ve výši 28 procent superhrubé mzdy. Právě ty navrhuje ministerstvo postupně snižovat a umožnit tak lidem, aby část peněz vyvázali do soukromých fondů.
Ministerstvo chce s odbory o jejich návrhu jednat. „Jejich návrh jsme dostali v pátek na tripartitě a pan ministr ho zařadil jako relevantní návrh k diskusi,“ uvedl první náměstek MPSV Vladimír Šiška. „Dali jsme na stůl všecny varianty a chceme diskutovat se všemi relevantními stranami,“ dodal.