Paříž - O společných dluhopisech eurozóny mohou evropské vlády podle francouzské ministryně hospodářství Christine Lagardeové začít vážně uvažovat ve chvíli, kdy bude Evropská unie více integrovaná. Podle ní je důležitá jednota nejen fiskální, ale i ekonomická, jak dnes uvedla v rozhovoru s finanční televizí CNBC. Uvažovat o společných dluhopisech eurozóny už dnes je jako zapřahat vůz před koně, dodává ministryně.
Lagardeová: Společné dluhopisy až po evropské integraci
Lagardeová na otázku, zda jsou dluhopisy za celou eurozónu řešením v dlouhodobém výhledu, uvedla: „Pokud zkonsolidujeme základy.“ Francouzská ministryně zároveň řekla, že součástí celkové obnovy investorské důvěry v ekonomiku eurozóny budou i nové zátěžové zkoušky evropských bank. Na těch se nyní pracuje a Lagardeová doufá, že budou dokončeny ještě v prvním pololetí. Podle ministryně musejí být zátěžové zkoušky věrohodnější a lépe odkomunikované než loňské.
Francouzská ministryně hospodářství Christine Lagardeová:
„Když začnete zavádět dluhopisy eurozóny a předtím nezajistíte integraci, stejně jako fiskální a ekonomickou konsolidaci, vlastně tím snižujete sílu a kompaktnost některých členů. Myslím, že to musíme udělat jako první věc. Teprve pak můžeme přemýšlet o dluhopisech za celou eurozónu.“
„Rozpočet Evropské unie je velice malý a kdyby eurozóna vydávala v tuto chvíli společné dluhopisy, tak by úplně odclonila tlak trhu na nedisciplinované členské země. Ty by se dostaly do úplně bezpečného štítu,“ říká hlavní ekonom Poštovní spořitelny Jan Bureš.
Společné dluhopisy kategoricky odmítá Německo
Ideu, aby eurozóna začala vydávat společné dluhopisy, loni představil předseda euroskupiny Jean-Claude Juncker a italský ministr financí Giulio Tremonti. Ovšem návrh okamžitě smetlo se stolu Německo, které hradí v Evropské unii zdaleka nejvíce výdajů, a má tak právo v podobných věcech rozhodovat.
Zamítavé stanovisko Německa je přitom pochopitelné; země je považována za nejspolehlivějšího dlužníka v celé Evropě, což finanční trhy oceňují tím, že Německu půjčují velmi levně, tedy za nízký úrok.
Na druhou stranu hříšníci typu Řecka, Irska nebo Portugalska platí za půjčky nesrovnatelně vyšší úrok. V případě, že by Německo přistoupilo na společné dluhopisy, znamenalo by to pro něj, že další půjčky bude mít za vyšší úrok než dosud. Společné dluhopisy by totiž braly v úvahu, že část věřitelů je méně spolehlivá, což by se promítlo ve výši zaručení rizika.
Lagardeová v rozhovoru promluvila i o fiskálním deficitu Francie, jehož cíl na letošní rok je stanoven na 6,6 procenta hrubého domácího produktu, ačkoli pravidla EU povolují maximálně tříprocentní limit. Podle ministryně je nutné cíl splnit, žádná jiná možnost neexistuje: „Musíme ten slib splnit, žádnou jinou alternativu nevidím.“ Deficit za rok 2010 podle ní bude patrně činit 7,7 procenta hrubého domácího produktu.
Jean-Claude Juncker