Navýšení záchranného fondu by mohlo potopit třetinu eurozóny

Brusel – Českému ministru financí Miroslavu Kalouskovi (TOP 09) se nezamlouvají plány na navýšení záchranného fondu, ze kterého eurozóna pomáhá svým zadluženým členům. Země měnové unie zatím do fondu přispěly 440 miliard eur, podle šéfa euroskupiny Jean-Clauda Junkera by ale úvěrová kapacita fondu měla být 500 miliard eur. Zatím je ale kvůli zachování výhodného ratingu reálná kapacita jen asi 250 miliard eur. Podle Kalouska by ale navýšení příspěvků mohlo některé slabší ekonomiky uvrhnout do dluhů, které by je nakonec donutily požádat o finanční pomoc.

„Já si nedokážu představit, jak to v praxi bude fungovat. Pokud skutečně budou muset jednotlivé členské státy eurozóny složit kapitál v onom požadovaném objemu, tak pro třetinu z nich to znamená obrovské riziko, že se dostanou do situace, kdy by hned následně měly žádat o mezinárodní pomoc,“ obává se Kalousek. Většina zemí by si totiž musela na navýšení svého podílu půjčit, což by jim zvýšilo dluhovou službu.

Podle plánů unie by se do nového záchranného mechanismu, který má platit od roku 2013, zapojily pouze země eurozóny. Státy unie, které zatím nepoužívají euro, by mohly tento pakt podpořit, pokud by samy chtěly. „Jen pro Českou republiku, kdybychom se chtěli připojit, by to během tří let znamenalo závazek ve výši 175 miliard korun. Já proto české vládě rozhodně nemůžu doporučit, abychom se k tomuto mechanismu připojili,“ upozornil Kalousek.

Fond by si vylámal zuby na Španělsku

Diskusi o možném navýšení záchranného fondu odstartovaly finanční problémy Španělska. To patří k nejzadluženějším zemím eurozóny. Zatím se sice drží nad vodou, ekonomové nicméně poukazují na to, že na jeho záchranu by současný záchranný fond nejspíš nestačil. Ministři financí eurozóny si touto otázkou lámali hlavu včera. Navýšení mechanismu ale zatím neodsouhlasili. Finální rozhodnutí šéfové státních pokladen nechají až na mimořádný summit eurozóny, který se v belgické metropoli uskuteční 11. března.

Proti navýšení fondu se staví Německo, podle kterého to zatím není nutné. Bez nejsilnější ekonomiky eurozóny se přitom podobný krok nemůže uskutečnit. Německo je totiž největším přispěvatelem do záchranného fondu.

Podle Kalouska se ale proti změnám staví i menší státy měnové unie. „Celá řada menších států má velké výhrady k navrženému klíči příspěvku do záchranného fondu. Polovinu navrženého klíče tvoří HDP a polovinu počet obyvatel, což pro chudší země představuje poměrně výrazný výdaj,“ upozornil český ministr financí s tím, že s touto výhradou přišlo například Slovensko nebo Estonsko.