Výše DPH se ještě může podstatně změnit, tvrdí Zahradník

Praha - Dnešní představa o zvyšování daně z přidané hodnoty se může kvůli měnícímu se politickému vývoji od výsledné úrovně značně lišit. Řekl to člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) Petr Zahradník v pořadu ČT Hyde Park. Doznívající politická krize podle něj poškodila českou ekonomiku převážně z hlediska reputace. Mnozí se totiž po vzniku pravicové vlády Petra Nečase domnívali, že v Česku konečně vznikla politická konstelace, která není založena na křehké politické většině, a bude proto schopna prosadit reformy. Ty se ale podle Zahradníka tvoří bez ohledu na politické vyjednávání. Krize tedy reformám nijak výrazněji neuškodila.

Vládní krize by měla být u konce. Noví ministři vnitra a dopravy se dnes ujali svých rezortů. Mnozí ale již nevěří vládě, že bude schopna plánované reformy prosadit. „Experti na ministerstvech pracují, mají své úkoly, a to se týká penzijní, zdravotní i daňové reformy,“ upozorňuje Zahradník. Politická krize podle něj neměla na reformy větší dopad.

Odbory tvrdí, že člověk s příjmem zhruba deset tisíc korun měsíčně zaplatí ročně v rámci reforem přibližně o osm tisíc víc. „Měla by platit jakási fiskální neutralita. Pokud ale opatření mají posilovat individuální zodpovědnost, tak se osob s nízkými příjmy dotknou více,“ řekl Zahradník. Pro takové osoby by měl být stanoven jistý strop. „Na úroveň deset procent pod průměrnou mzdu budou tato opatření platit. Pod nižší úroveň bude brán větší ohled čistě ze sociálních důvodů,“ podotkl člen NERVu.

Petr Zahradník, NERV:

„Že se budeme mít na konci volebního období dvakrát lépe než na jeho počátku, je velmi optimistický předpoklad.“

Sama vládní koalice není často v otázce reforem jednotná. Ukázalo se to například při jednání o zvyšování DPH, které vláda hájí financováním důchodové reformy. Lidé budou moci část peněz posílat do soukromých fondů, ty budou následně chybět v průběžném systému. „Zvyšování DPH posiluje transparentnost, daňovou spravedlnost a zároveň představuje možnost úhrady nákladů za individualizaci penzijního systému,“ prohlásil Zahradník. Výše DPH může podle něj být nakonec ještě úplně jiná.

Zahradník k důchodové reformě:

„Můžeme se rozhodnout, zda nadále přizpůsobovat první povinný pilíř. To by bylo ale s ohledem na demografický vývoj stále nákladnější. Další možností je druhý alternativní pilíř, který ovšem není zadarmo. Je třeba ho financovat.“

Podle Zahradníka není pozitivní zprávou, že padl návrh na financování penzijní reformy z výnosů z privatizace. „Díky privatizaci velkých společností jako Unipetrol, Telecom byly akumulovány stovky miliard korun. Jako zdroj pro start penzijní reformy by to bylo minimálně dostačující,“ konstatoval člen NERVu. Zahradník navrhuje využít norského modelu – existovat by měl veřejný pilíř založený na možnosti kapitalizovat úložky. „Preferuji jednoznačné členění na pilíře. První je státem garantovaný, u druhého byla zvažována povinná verze, třetí je pak založen čistě na penzijním připojištění,“ podotkl ekonom. Podle něj je penzijní reforma kompromisně spravedlivá.

Do konce roku 2012 chce ministr financí Miroslav Kalousek zjednodušit celý daňový systém. Sociální a zdravotní pojištění nahradí 32procentní daň z úhrnu mezd. Definitivně skončí superhrubá mzda a právnické i fyzické osoby budou platit 19procentní daň.

Nejvíc změn čeká živnostníky. Pojistné budou odvádět z celého hrubého zisku a na zdravotní a sociální pojištění budou stejně jako zaměstnanci platit 6,5 procenta – nebudou ovšem muset sami za sebe odvádět daň z úhrnu mezd.