Zdražení půdy kvůli solárním elektrárnám komplikuje rozvoj obcí

Brno - Rychle rostoucí solární elektrárny zabraly stovky hektarů kvalitní zemědělské půdy. Úřadům došla trpělivost - v zájmu její ochrany razantně vzrostlo nejen zdanění elektřiny, ale zvýšily se i ceny zemědělských pozemků. Od ledna totiž poplatek za jejich vyjmutí ze zemědělského půdního fondu vzrostl na devítinásobek. To se ale nepříjemně dotklo investorů a obcí, které počítaly se vznikem nových pracovních příležitostí na svém území. Ze strany starostů proto vzniká iniciativa, která chce přimět zákonodárce, aby tuto nepříjemnou situaci začali řešit.

Dolní Bojanovice na Hodonínsku se už padesát let nerozrůstají. Nedobrovolně, nemají kam. „Od šedesátých let je obec stísněna uhelným pilířem, který vyplývá ze zásob lignitu pod námi,“ vysvětlil starosta Dolních Bojanovic Vlastimil Jansa (TOP 09).

Z jihu a východu navíc obec obepíná plynovod a má přibýt ještě další ze severu. V těchto místech se tak nesmí stavět minimálně desítky příštích let. Přesto se v obci po letech podařilo místním podnikatelům vyčlenit prostor pro menší průmyslovou zónu. Ta má ale stát na zemědělsky ceněné půdě a za její vynětí z takzvaného půdního fondu se musí platit. Od ledna mnohonásobně víc. „Už desítky let máme stanovený pětinásobný koeficient právě díky lignitu. Teď po novele zákona se tento koeficient zvedl ještě devětkrát, takže cenu půdy musíme násobit 45krát,“ krčí rameny Jansa. To většinu potenciálních investorů odradí.

Video Michal Dokoupil o problémech, které mu po novele zákona nastaly
video

Michal Dokoupil o problémech, které mu po novele zákona nastaly

Novela je pro investory likvidační

Někteří podnikatelé se navíc kvůli novele dostali do problému s bankami. Například podnikatel Michal Dokoupil, který začal v Litovli na Olomouckou budovat novou halu na výrobu potravinových doplňků, si na svůj záměr vzal několik úvěrů. Zvýšení cen pozemků pro něj znamená nečekanou čáru přes rozpočet. „Místo původních 780 tisíc nám teď hrozí, že za vynětí pozemku z půdního fondu budeme muset zaplatit skoro 6,8 milionu korun. To je pro nás naprosto likvidační,“ stěžoval si Dokoupil.

Situace však není problematická pouze pro menší podnikatele, nepříjemnosti znamená i pro velké developery. Například společnost CTP, jež v Brně staví Černovickou trasu, kritizuje zákonodárce za to, že s vyššími náklady nemohli počítat předem ve svém rozpočtu.

Ovšem snížení poplatku je zatím v nedohlednu. Ministerstvo životního prostředí totiž nechce kvůli jednotlivým případům měnit zákon, který chrání kvalitní zemědělskou půdu. Také ministerstvo průmyslu a obchodu si další postup teprve rozmýšlí: „My jsme ve fázi analýzy, je těžké předjímat jakýkoliv další postup.“ Pokud nepomůžou ani poslanci, potom by starostům a podnikatelů nezbylo než se obrátit se stížností k Ústavnímu soudu.

Starostové se bouří

Novela je ve své podstatě pro záchranu kvalitní zemědělské půdy velice důležitá. „Zákon byl přijat kvůli ochraně půdního fondu a jako jedno z opatření proti boomu výstavby solárních elektráren,“ potvrdil záměr poslanců místopředseda hospodářského výboru Poslanecké sněmovny Jan Husák (TOP 09). Ze strany starostů už ale začala vznikat iniciativa, která chce na zákonodárce tlačit, aby jim nějakým způsobem pomohli.

Dolní Bojanovice
Dolní Bojanovice
Více fotek
  • Dolní Bojanovice autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/26/2524/252332.jpg
  • Solární panely autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/23/2220/221996.jpg