Berlín – Němečtí zemští premiéři požadují po kancléřce Angele Merkelové změny ve vládou prosazovaném odklonu od jádra. Především žádají, aby se země vzdávala jádra postupně, nikoliv zbrkle najednou. Šéfové všech 16 zemských vlád se na tom dohodli před dnešním jednáním s Merkelovou o záměru koalice odstavit všechny jaderné elektrárny v zemi nejpozději do roku 2022.
Spolkové země nechtějí odklon Německa od jádra uspěchat
Ministerští předsedové žádají, aby reaktory, které mají zůstat v provozu do roku 2021, případně 2022, byly odpojovány postupně, a ne naráz před vypršením jejich limitu. Nesouhlasí také se záměrem udržovat jednu již vypnutou starší elektrárnu v záloze jako rezervu, kterou by v případě nedostatku elektřiny bylo možné aktivovat.
Místo toho spolkové země prosazují, aby jako rezerva sloužily plynové a tepelné elektrárny. Rezervy jsou přitom skutečně žhavým tématem. Podle provozovatelů energetické sítě je potřeba počítat v chladném zimním období s růstem spotřeby energie až o 2 tisíce megawattů. Vyšší poptávku přitom podle nich nebude možné uspokojit ani energií ze solárních elektráren ani importem proudu.
Německá koalice se na přelomu týdne dohodla, že sedm nejstarších jaderných elektráren postavených před rokem 1980, které nechala dočasně odpojit po fukušimské havárii, už neuvede zpět do chodu. Totéž se týká i poruchového reaktoru v Krümmelu, který stojí už od roku 2007. Dalších šest atomových elektráren má ukončit provoz do roku 2021 a tři nejmodernější zařízení by mohla do sítě dodávat proud ještě o rok déle.
Velké výhrady k novým energetickým plánům berlínské středopravé koalice má jak levicová opozice, tak provozovatelé německých jaderných elektráren. Právě ty by dřívější odstavení elektráren připravilo nejméně o 20 miliard eur. Nový energetický program kabinetu navíc také počítá s vybíráním daně z jaderného paliva, kterou mají odvádět provozovatelé nukleárních zařízení. Energetický koncern E.ON už oznámil, že kvůli tomu podá na německou vládu žalobu, konkurent RWE právní kroky zvažuje.
Odstavení německých jaderných elektráren přidělává starosti také Česku. Podle premiéra Petra Nečase (ODS) to povede ke zdražení elektřiny v ČR zhruba o 30 procent.