Brusel - Až 120 miliard eur bude potřebovat zadlužené Řecko v rámci připravovaného druhého záchranného balíku. Tvrdí to zdroje agentury Reuters. Zatím nejčastěji zmiňovaná částka 90 miliard totiž nepočítá s příspěvkem samotného Řecka. To by na svoji vlastní záchranu mělo vydat dalších zhruba 30 miliard eur z privatizace státního majetku. Pokud se informace agentury potvrdí, bude druhý záchranný balík, dokonce větší, než jaký Řecko dostalo před rokem.
Záchrana Řecka – na druhý pokus až 120 miliard eur
Částku 90 miliard eur naposledy zmínil německý ministr financí Wolfgang Schäuble. Koaličním členům v parlamentu řekl, že s 90 miliardami eur Řecko patrně vystačí do roku 2014. Zdroje z eurozóny ale tvrdí, že tato částka odkazuje jen na pomoc oficiálních věřitelů. Těmi se myslí Evropská unie, Mezinárodní měnový fond a také soukromí věřitelé.
Zachraňovat Řeky mají i soukromé peníze
Představitelé EU teď hledají způsob, jak by se mohl záchrany Řecka zúčastnit soukromý sektor. V úvahu připadá výměna dluhopisů, která by unii poskytla větší flexibilitu. Brusel totiž musí dávat pozor na to, aby ještě víc nerozčílil daňové poplatníky, kteří reptali už kvůli první záchraně Řecka.
Jedna z variant počítá s tím, že soukromí investoři by mohli k záchrannému balíku dodat až 30 miliard eur. To znamená, že na instituce, tedy EU a MMF, by připadlo 60 miliard eur. Součet by dával zmíněných 90 miliard eur, o nichž hovořil Schäuble a před ním i další.
Nový záchranný balík ale počítá i s tím, že k němu přispějí sami Řekové, a to za pomoci výnosů z privatizace. Podíl Řecka by patrně činil kolem 30 miliard eur, tedy asi tolik, co podíl soukromých věřitelů. Součet pak dává oněch 120 miliard eur.
Řecká vláda schválila nový úsporný plán
Řecká vláda dnes schválila nový plán úsporných opatření, který je podmínkou pro získání další finanční pomoci. Nyní o něm bude rozhodovat parlament. Letos má získat do rozpočtu úsporami či daněmi 6,4 miliardy eur a předpokládá urychlení privatizace. Program zahrnuje výrazné snížení počtu zaměstnanců veřejného sektoru, restrukturalizaci nebo uzavření veřejných podniků a změny v platbách sociálních dávek. Na straně příjmů by měla vláda vedle privatizace omezit daňové výjimky, zvýšit majetkové daně a pokročit v boji s daňovými úniky.
Řecko se loni v květnu stalo první zemí eurozóny, která požádala o mezinárodní finanční pomoc, aby se vyhnula riziku platební neschopnosti. Atény si od Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu tehdy zajistily tříletý úvěr v objemu 110 miliard eur. Země ale nezvládá plnit podmínky, k nimž se před přijetím úvěru zavázala, a je tedy otázkou, zda dostane i zbytek úvěru.
Poslední mise EU, MMF a Evropské centrální banky byla v Aténách do konce minulého týdne. Posuzovala právě pokrok Řecka při plnění slibů, zjistila však, že Řecko v zavádění reforem zaostává. Další tranše úvěru v objemu 12 miliard eur měla být původně uvolněna v červnu, Atény ale peníze dostanou až v červenci. Z původních 110 miliard eur pak bude stále ještě 45 miliard nerozděleno, ty bude Řecko asi dostávat souběžně s novými penězi.