Ministerstvo zahraničí jako jediné zveřejnilo platy úředníků

Praha – Ministerstvo zahraničí jako první zveřejnilo platy svých vedoucích úředníků. Přetahovaná o ochranu osobních údajů a právo na přístup k informacím ovšem zdaleka nekončí – právě naopak. Diplomacie tají jména odměňovaných a ostatní instituce nechtějí o platech mluvit vůbec. Novináři si od přiznání výše mezd vyplácených z veřejných rozpočtů slibují omezení možnosti zneužívání mimořádných odměn. Naposledy veřejností otřáslo, když vyplaval na povrch plat Petra Fejka.

Úřad ministra Karla Schwarzenberga serveru Aktuálně.cz odpověděl, kolik berou nejvýše postavení úředníci ministerstva. Stalo se tak v první z padesáti veřejných institucí, které novináři obeslali a kterým redakce hrozí žalobou, pokud odměny svých zaměstnanců nezveřejní. „Veřejnost má právo dozvědět se, jak jsou ohodnoceni státní zaměstnanci a vedení ministerstva,“ konstatoval mluvčí ministerstva Vít Kolář.  

Tři náměstci a generální sekretář mají dohromady průměrný plat zhruba 85 tisíc korun měsíčně a navíc si na odměnách rozdělili 291 tisíc korun. Kdo si z toho kolik přesně odnesl, se ale pouze z čísel vyčíst nedá a novináři chtějí slyšet i jména. „Nechceme zveřejňovat jména lidí a konkrétní částky. Domníváme se, že by došlo ke zveřejnění příliš osobních údajů. Chceme jen najít kompromis, co si ještě můžeme dovolit,“ podotkl Kolář. 

Tomáš Sokol, právník:

„Jestli dojde na žalobu a v jakém rozsahu, tomu bych zatím nechtěl předbíhat. Zákon zní poměrně jednoznačně, za jeho interpretaci se postavil i NSS. Mám pocit, že moc prostoru pro jiné právní názory už tu nezbývá.“


Ani Schwarzenbergovo ministerstvo ještě nedodalo vše potřebné

Ministerstvo zahraniční je jediným úřadem, který čísla poslal. Přesto i jemu novináři hrozí žalobou v případě, že informace neupřesní. Předseda vlády Petr Nečas ale zůstává v klidu a žádné rozkazy k odtajňování nechystá. „Mohu udělat pouze jediné – vyzvat všechny, aby postupovali v souladu se zákonem. Předpokládám, že tak činí,“ řekl premiér. 

Jenže právě v tom je problém. Na jedné straně stojí Úřad na ochranu osobních údajů, který přímo pod pokutou zakazuje citlivé informace uvádětm, a na druhé straně je květnové rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, podle něhož musí instituce na žádost detailně odpovědět.