Evropská nezaměstnanost se v létě nepohnula

Brusel – Červencová nezaměstnanost v eurozóně i celé Evropské unii zůstala na červnových číslech. V bloku platícím eurem zůstala na deseti procentech, v celé EU činila 9,5 procenta. Dnes o tom informoval evropský statistický úřad Eurostat.

Ještě v loňském červenci dosahovala nezaměstnanost v eurozóně o dvě desetiny procenta vyššího čísla. Míra nezaměstnanosti v celé sedmadvacítce byla oproti letošnímu roku taktéž o 0,2 procenta vyšší.

V letošním červenci počet nezaměstnaných v Evropské unii dosahoval 22,7 milionu, z toho 15,8 milionu v eurozóně. Oproti předchozímu měsíci však na rozdíl od míry nezaměstnanosti počet lidí bez práce narostl.

Jaromír Šindel:

„Ačkoliv ta míra nezaměstnanosti zůstala nezměněná v porovnání s minulým měsícem, tak ten červnový výsledek se revidoval mírně nahoru z 9,9 procenta. Z tohoto hlediska je to mírně negativnější zpráva. Každopádně ta stagnace se v tomto období očekávala a do budoucna budeme čekat pravděpodobně mírnější pokles míry nezaměstnanosti, než jsme očekávali v předcházejících měsících s ohledem na to, jak v podstatě zpomaluje evropská ekonomika, zvláště jižní křídlo eurozóny.“


Rakousko má pouze 3,7 procenta lidí bez práce

Mezi členskými státy unie panují výrazné rozdíly. Zatímco v Rakousku červencová míra nezaměstnanosti činila pouhých 3,7 procenta, ve Španělsku to bylo 21,2 procenta. V České republice nezaměstnanost podle unijní metodiky je šestá nejnižší z 27 zemí a v červenci byla na 6,4 procenta. Na Slovensku naopak byla šestá nejvyšší, 13,4 procenta.

Země, které se potýkají s vysokou nezaměstnaností se dostávají do bludného kruhu. „Komplikuje to výrazně nastavení přísnější fiskální politiky, kdy vlády budou muset škrtit další výdaje do ekonomiky, takže právě v těchto zemích, které budou tlumené tou fiskální politikou, tak čekáme v příštím roce recesi. To se bude týkat v podstatě ne jenom Španělska, ale i Itálie. Uvidíme možná trochu bludný kruh, kdy bude rostoucí míra nezaměstnanosti dále tlumit hospodářský vývoj a ztěžovat postavení fiskální politiky,“ dodává hlavní ekonom Citibank Jaromír Šindel.