Merkelová: Euro nesmí padnout

Berlín – Projekt společné evropské měny nesmí zkrachovat, a také nezkrachuje. Prohlásila to dnes kancléřka Angela Merkelová ve Spolkovém sněmu, kde obhajovala vládní politiku v současné dluhové krizi eurozóny. Jako cestu z ní ale znovu odmítla zavedení společných evropských dluhopisů, takzvaných eurobondů.

„Eurobondy jsou cesta do dluhové unie a my chceme stabilní unii,“ zdůraznila Merkelová. „Je to špatná odpověď, a proto po této cestě nepůjdeme,“ dodala. Po zavedení eurobondů volají státy postižené dluhovou krizí a také německá opozice.

Pro vysoce zadlužené státy jako Řecko, Portugalsko nebo Irsko by možnost vydávat společné dluhopisy znamenala, že by si mohly půjčovat za výhodnějších podmínek než nyní. Úroky těchto státních půjček by totiž snižovala účast ekonomicky stabilních států jako Německa a Francie, největších ekonomik eurozóny. Těm by se naopak obhospodařování vlastních dluhů prodražilo.

0Merkelová chce stůj co stůj euro zachránit

„Historie nám říká, že země, které mají stejnou měnu, proti sobě nikdy neválčí. Euro je prostě mnohem, mnohem víc než obyčejná měna,“ tvrdí kancléřka. „Euro je víc než jen měna. Euro je garant spojené Evropy. Zkrachuje-li euro, zkrachuje Evropa,“ varovala. Rezolutně proto konstatovala: „Euro nesmí zkrachovat, a také nezkrachuje!“

 


Německo podle kancléřky nicméně dál bude prosazovat politiku solidarity a rozpočtové odpovědnosti. Vyzvala přitom opětovně Řecko, které v eurozóně současná krize postihla nejtíživěji, aby prosadilo další strukturální reformy.

Hlasy volající po odchodu Řecka z eurozóny sílí

I když Merkelová volá po solidaritě, v Německu sílí tlaky na to, aby zadlužené Řecko, které už více než rok čelí bezprostřední hrozbě bankrotu, opustilo eurozónu. Tuto myšlenku připustil už i šéf jedné z německých vládních stran CSU Horst Seehofer. „Nemyslím si, že to lze vyloučit, ale počítám s úspěchem cesty, která byla nastoupena finanční pomocí a úsilím o konsolidaci řeckých veřejných financí,“ zdůraznil v rozhovoru pro německý list Bild.

Guido Westerwelle, německý ministr zahraničí

0Máme jasné očekávání: Řecko musí plnit své domácí úkoly. Solidarita není nikdy jednosměrná, ale je vždy založená na vzájemnosti. Očekáváme proto od Řecka, že začne realizovat své reformní projekty, aby dostálo politickým slibům. Činy jsou hlasitější než slova.


Podle listu Financial Times Deutschland už ochabuje i odpor Merkelové proti odchodu Řecka z měnové unie, i když tuto myšlenku vytrvale popírá. Ještě dál jde nizozemská vláda. Ta dnes ve svém plánu navrhla, že by země, které porušují rozpočtová pravila, měly dostat možnost eurozónu opustit. „Země, které nebudou připraveny uchýlit se pod nucenou správu, mohou využít možnosti odejít z eurozóny,“ citoval nizozemský premiér Mark Rutte jeden z návrhů plánu.

Řekové odolávají mezinárodnímu nátlaku

Ani narůstající nátlak však Řeky nenutí přistoupit k razantním řešením. „Je zřejmé, že za stávajících podmínek není Řecko nikdy schopné svůj dluh splatit,“ dodává navíc děkan Národohospodářské fakulty VŠE Miroslav Ševčík. Jenže co by se stalo, kdyby vážně země zbankrotovala? „Znamená to, že odpustí část dluhů, že si věřitelé řeknou: 'Raději budeme, když se zaplatí něco',“ popisuje situaci ekonom Partners Pavel Kohout.

EU však žádná pravidla pro opuštění měnové unie nemá. Chronická dluhová krize Řecka, která se táhne od počátku loňského roku, se stále zhoršuje. Veřejnost v některých zemích v čele s Německem se stále více staví proti vyhlídkám na neustále rostoucí finanční pomoc Aténám.

Video Reportáž Veroniky Markové
video

Reportáž Veroniky Markové

Řecko se loni stalo první zemí eurozóny, která mezinárodní společenství požádala o pomoc, aby se vyhnula riziku platební neschopnosti. První 110miliardový balík pomoci nicméně na záchranu Řecka z dluhů nestačil, proto se eurozóna a Mezinárodní měnový fond v červenci dohodly na druhém záchranném balíku ve výši 109 miliard eur. Řecko však neplní podmínky poskytnutí pomoci.