Bratislava – Slovensko dnes umožnilo posílení pravomocí záchranného fondu EFSF na pomoc zadluženým zemím. Slovenský parlament změny eurofondu schválil jako poslední politická instituce eurozóny, navíc v opětovném hlasování poté, co stejný dokument sněmovna v úterý odmítla. Sněmovna kvůli nesouhlasu SaS v úterý navýšení pravomocí eurofondu neschválila, což podepsalo rozsudek smrti vládě Ivety Radičové a dohodě stran na vypsání předčasných parlamentních voleb.
Slovensko dotáhlo euroval k vítěznému konci
Kvůli nejistotě ohledně schválení větších pravomocí pro EFSF držela Bratislava v napětí celou eurozónu několik týdnů. Čtyřčlenná koalice premiérky Ivety Radičové totiž dlouho nedokázala dospět k dohodě na podpoře dokumentu, jelikož druhá nejsilnější vládní strana Svoboda a solidarita (SaS) odmítá pomoc silně zadluženým státům.
Ivan Mikloš, slovenský ministr financí
„Ačkoliv cena je vysoká, jsem rád, že Slovensko nakonec dostálo svým závazkům a neblokuje tento nástroj na zamezení krize pro eurozónu.“
Robert Fico, šéf sociálnědemokratické strany Směr
„Vyslovuji spokojenost s tím, že euroval byl schválený a Slovenská republika se opět vrátila na mapu Evropy.“
Richard Sulík, předseda strany Svoboda a Solidarita
„Dnes je černý den pro slovenského daňového poplatníka a samozřejmě i pro evropského.“
GALERIE
videogallery_157633
Slovenští liberálové stavěli hlasování o eurovalu překážky
SaS zpochybnila opětovné hlasování sněmovny o tzv. eurovalu ještě před závěrečným hlasováním. Parlament však poté rozhodl, že o eurofondu hlasovat bude. SaS nyní hodlá usilovat o přezkoumání postupu parlamentu ústavním soudem. Následně se však proti tvrzení liberálů postavili představitelé koalice i nejsilnější opoziční strany Směr-SD.
Změny záchranného fondu mají charakter mezistátní dohody. Navíc někteří ústavní právníci se už v minulosti vyjádřili, že sněmovně nic nebrání o posílení eurofondu hlasovat opakovaně i bez šestiměsíční lhůty mezi hlasováním, jak se to vyžaduje, pokud zákony nejsou schváleny.
Sulík hodlá případné schválení změn napadnout u ústavního soudu
Ovšem krátce před zahájením schůze sněmovny si SaS přizvala známého ústavního právníka Jána Drgonce. Podle něj parlament po neschválení dokumentu o posílení pravomocí eurofondu znovu o tomto bodu hlasovat nemůže. Odvolal se na ústavu, podle které parlament může postupovat jen v souladu se zákony, které ale nezmiňují opakované hlasování o mezistátní dohodě.
Richard Sulík
Podle šéfa liberálů Richarda Sulíka se jeho strana v případě schválení dokumentu pokusí celou proceduru napadnout u ústavního soudu, což by prý mohlo vést ke zrušení ratifikace. Na podání k ústavnímu soudu je potřebný souhlas alespoň 30 poslanců, které SaS nemá. Liberálům ale přislíbila pomoc nejmenší opoziční strana SNS, která s eurofondem rovněž nesouhlasí.
Sulík po hlasování označil dnešek za černý den pro Slováky: „Nějaké příkazy z Bruselu jsou silnější než suverénní parlament.“
Co rozšíření pravomocí EFSF přinese?
Záchranný fond EFSF vedle navýšení své reálné úvěrové kapacity na 440 miliard eur (10,9 bilionu korun) bude moci nově zachraňovat i silně zadlužené Řecko. Atény jsou už nyní odkázány na mezinárodní finanční pomoc a na bilaterální pomoc zemí eurozóny, které se ovšem Slovensko jako jediná země eurozóny neúčastní. Dosud fond pomáhal Irsku a Portugalsku.
Celkově si navýšení úvěrové kapacity eurofondu, které je součástí dohody představitelů eurozóny z letošního léta, vyžádá zvýšení objemu finančních garancí na 780 miliard eur. Pro Slovensko to znamená navýšení záruk o tři čtvrtiny na 7,7 miliardy eur. Peníze by Bratislava stejně jako další státy vyplatila v případě, že by zadlužená země nedokázala záchrannému fondu vrátit půjčky.