Klaus vetoval zákon o trestní odpovědnosti právnických osob

Praha - Prezident Václav Klaus vetoval vládní návrh zákona, který měl od příštího roku zavést trestní odpovědnost právnických osob. Oznámil to dnes mluvčí prezidenta Radim Ochvat. Podle prezidenta jde zákon proti logickému trendu odbourávat institut kolektivní viny. Klaus dnes podepsal nová pravidla pro rejstřík trestů.

Zákon popírá vazbu mezi pachatelem a trestem a je spíše příkladem alibismu než snahy potrestat viníky trestných činů, uvedl prezident. „Trestné činnosti se může dopustit pouze konkrétní člověk, nikoli instituce. Jsem přesvědčen, že proti alibismu v podobě nehledání konkrétního viníka má stát bojovat, a ne mu dávat průchod,“ zdůvodnil Klaus své veto.

„Módní tendence zavádění trestní odpovědnosti právnických osob“ jde podle prezidenta proti logickému trendu odbourávat institut kolektivní viny. Vládní návrh je navíc podle Klause špatně zpracován a představuje jen velmi hrubou kostru pro stíhání právnických osob. „V praxi to nemůže stačit a soudy budou nuceny v konkrétních kauzách improvizovat a dikci zákona dotvářet,“ uvedl.

„Na tom návrhu pracoval několik let přední tým expertů na trestní právo a domnívám se, že zákon je zpracován dobře,“ reagoval ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil. „Tady si dovolím nesouhlasit s pohledem právníků pana prezidenta,“ podotkl. Vzhledem k tomu, že je zákon součástí vládní strategie pro boj proti korupci, Pospíšil předpokládá, že jej koaliční poslanci ve sněmovně podpoří.

Norma má přispět k boji proti organizovanému zločinu a korupci

Normou se nyní bude znovu zabývat sněmovna, která může veto prezidenta přehlasovat. Podle vlády má zavedení trestní odpovědnosti právnických osob přispět k boji proti organizovanému zločinu a korupci. Firmy by podle návrhu mohly být stíhány pro téměř osm desítek trestných činů, například za legalizaci výnosů z trestné činnosti, provozování nepoctivých her a sázek, padělání peněz či krácení daní. Podle vládního návrhu by se firma provinila, pokud by trestný čin spáchal její manažer, zaměstnanec nebo jednatel a podnik tím získal prospěch. Soudy by právnické osoby mohly pokutovat, zabavit jim majetek a za vážná provinění by je mohly i zrušit. Průlomovou změnu trestního práva zdůvodnila vláda také českými závazky vůči EU a OECD.

Právníci se bojí snadného zneužití zákona

Před možným zneužitím zákona již dříve varovali někteří právníci a Hospodářská komora ČR. „Z pohledu Hospodářské komory ČR je důležité, aby tento nový právní institut nebyl zneužíván v konkurenčním boji mezi podnikateli jako prostředek nekalé konkurence a zároveň aby to nepřineslo zvýšení administrativní zátěže pro podnikatelské prostředí,“ řekl mluvčí komory Petr Kopáček. Podobné obavy vyjádřili někteří právníci. „Tresty ukládané na základě zákona přitom mohou být až likvidační, přes výrazné tresty peněžité až ke zrušení právnické osoby. Je tedy například pouze otázkou času, kdy se česká vynalézavost pokusí využít trestní odpovědnost právnických osob v rámci konkurenčního boje,“ uvedl Jan Spáčil z advokátní kanceláře Ambruz & Dark.  

Sektor veřejných zakázek to může položit

Podle advokáta Jana Vidrny z advokátní kanceláře Dáňa, Pergl & Partneři lze v oblasti veřejných zakázek očekávat buď rovnou šikanózní, anebo i v dobré víře učiněná trestní oznámení. Vidrna se také domnívá, že nové možnosti by se mohli snažit využít i ekologičtí aktivisté a hnutí. Zastánci zákona poukazovali mimo jiné na výhodnost úpravy zejména v ochraně životního prostředí a u hospodářské kriminality, kde může hrozit nebezpečí, že za určité delikty není postižen nikdo.

Klaus podepsal nová pravidla pro rejstřík trestů 

Klaus ovšem podepsal nová pravidla pro rejstřík trestů. Novela umožňuje, aby se záznam o odsouzení Čecha v zemích EU objevil v jeho českém rejstříku trestů. Norma také zvyšuje poplatek za výpis z rejstříku o 50 na 100 korun. Do rejstříku bude mít nově přístup vězeňská služba. Novela dále upravuje zkušební dobu při podmíněném propuštění lidí z vězení. Češi tak budou mít podle novely v rejstříku uvedeny informace o tom, zda byli odsouzeni v jiném členském státě EU. V případě, že by šlo o trestní řízení, budou úřady na toto odsouzení pohlížet, jako by šlo o verdikt českého soudu. Výjimkou budou pouze prohřešky, které nejsou v ČR trestným činem.

Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil je přesvědčen o výrazném přínosu normy v oblasti postihu trestné činnosti, která je páchána na celém území EU. Novela vychází z evropské směrnice a sjednocuje nakládání s informacemi zaznamenanými v rejstříku trestů. Dosud se vyměňovaly informace jednotlivě, nově to bude automaticky, což povede ke zrychlení a zlevnění procesu.