NKÚ: Finanční ředitelství chybovala v evidenci a účtování daní

Praha - Finanční ředitelství měla v letech 2008 až 2010 nedostatky v evidenci a účtování daňových příjmů. V daňových a celních pohledávkách dokonce v těchto letech úřad vykázal postupně o 12 až 14 miliard nižší stav, než byla skutečnost. Zjistil to Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Generální finanční ředitelství s nálezy nesouhlasí, reagovala jeho mluvčí Jaroslava Musilová.

NKÚ zjistil, že v Automatizovaném daňovém informačním systému (ADIS) nebyly nastaveny podmínky tak, aby finanční ředitelství v letech 2008 až 2010 mohla provádět jednoduchou přímou kontrolu zaúčtování pohledávek a závazků, nákladů a výnosů a plateb porovnáním hodnot vygenerovaných v účetních dokladech s hodnotami zaevidovanými v systému ADIS v příslušném měsíci.

„Až na základě kontroly NKÚ byl v lednu 2012 Generálním finančním ředitelstvím doplněn v systému ADIS výběr kritérií pro efektivnější a jednoznačnější kontrolu dat souvisejících s účtováním daňových příjmů na finančních úřadech a finančních ředitelstvích,“ uvedl NKÚ. 

To, že nebyly vytvořeny jednoduché kontrolní výstupy informačního systému pro potřeby jednoduché kontroly členů kontrolních skupin, není podle Musilové nedostatkem. „Pracovníci daňové správy využívali při provádění pravidelných měsíčních kontrol výstupy, s nimiž běžně pracovali a jejichž průkaznost nebyla kontrolou NKÚ zpochybněna,“ uvedla. 

Chyby byly i ve vedení účetnictví

Finanční ředitelství také chybovala ve vedení účetnictví. V účtu „Pohledávky z výběru daní a cel“ byl oproti skutečnosti vykázán nižší stav - k 31. prosinci 2008 o 12,5 miliardy korun, k 31. prosinci 2009 o 14,4 miliardy korun a k 31. prosinci 2008 o 14,5 miliardy korun. Účetní závěrky čtyř finančních ředitelství k 31. prosinci 2008 a k 31. prosinci 2009 neobsahovaly přílohu účetní závěrky, uvedl NKÚ. 

Vykazované zůstatky účtu rovněž nelze podle Musilové posoudit jako nedostatky ve vedení účetnictví. „Při zahájení účtování probíhaly analýzy jednotlivých účetních případů a bylo zhodnoceno, že o přeplatcích nelze generálně účtovat jako o vzniku závazků,“ uvedla. Nejedná se tak podle ní o úmyslné vykazování nižších hodnot stavu účtu. 

Musilová: Může za to změna metodiky

Zákon o účetnictví podle NKÚ porušila finanční ředitelství také tím, že inventarizace pohledávek a závazků souvisejících s daňovými příjmy nebyla provedena položkově, ale souhrnně. Nedostatky jsou ovšem v tomto případě podle Musilové z části následkem prodlevy v úpravách programového vybavení, které nemohou vždy pružně reagovat na požadavky změnou metodiky. „Případné nedostatky v softwarovém vybavení byly vždy okamžitě odstraněny a případné nepřesnosti byly obratem finančními ředitelstvími opraveny, což v uvedené zprávě není nikterak reflektováno,“ dodala Musilová. 

Kontrola ministerstva financí, Generálního finančního ředitelství, pěti finančních ředitelství a sedmi finančních úřadů se konala od července 2011 do března 2012. Nejvyšší kontrolní úřad funguje jako „externí auditor“ státu, dává doporučení, jak chyby napravit. „Pokud to není porušení rozpočtové kázně, tak to úřad neoznamuje,“ uvedl mluvčí úřadu Jaroslav Broža. Všechny kontrolní závěry projedná vláda, přijímá tím usnesení a tím ukládá nápravná opatření. Dále se závěry zabývá také poslanecký výbor.

V případě, že finanční úřad zjistí v účetnictví podnikatelů a firem nedostatky v účetnictví, mohou úřady zahájit správní řízení o uložení pokuty za účetnictví.