Praha – Na dnešním jednání vlády započala příprava státního rozpočtu, jehož definitivní podobu předloží ministr financí v srpnu. Schodek rozpočtu by v příštím roce neměl překročit sto miliard korun, což přináší úsporná opatření. Vláda už schválila, že od příštího roku stoupne daň z přidané hodnoty o procentní bod na 15 a 21 procent, uspořit chce i omezením valorizace důchodů. Některá ministerstva se ale brání, ministerstvo vnitra potřebuje naopak peníze na navýšení počtu zaměstnanců soudů, peníze jsou potřeba i ve vědě. Vláda dnes projednává i čerpání prostředků z Evropské unie, které by mohly propadnout zpět do unijního rozpočtu.
Rozpočet pro příští rok přinese škrty a zvýšení DPH
Vláda vzala na vědomí přípravu státního rozpočtu na příští rok a střednědobý výhled. Fiskální cíl pro deficit veřejných rozpočtů v roce 2013 schválila ve výši 2,9 procenta hrubého domácího produktu, v roce 2014 ve výši 1,9 procenta HDP a v roce 2015 ve výši 0,9 procenta HDP. Ministrovi financí Miroslavu Kalouskovi (TOP 09) uložila zpracovat rozpočet a vládě ho předložit do konce srpna.
„Vláda rozhodne o návrhu státního rozpočtu na konci září,“ zdůraznil Kalousek. Dnešní jednomyslné rozhodnutí kabinetu je podle něj jen „důležitým mezikrokem“. Ministři, kteří nyní limity musí podrobně rozepsat do svých kapitol, jsou si podle Kalouska vědomi toho, že v srpnu budou muset řešit s ministerstvem financí celou řadu rozporů.
Vláda má podle dosavadních dohod příští rok hospodařit se schodkem 100 miliard korun. Diskusi o rozpočtu i na další roky kabinet odstartoval minulý týden. Deficit státního rozpočtu by přitom měl podle návrhu ministerstva financí klesnout v roce 2014 na 70 miliard korun a v roce 2015 na 30 miliard korun. Pro letošní rok je naplánován schodek státního rozpočtu 105 miliard korun. Ke konci května činil již deficit 79 miliard korun. Podle Kalouska by ovšem neměl být plánovaný schodek letos překročen.
Miroslav Kalousek
Vláda už schválila, že od příštího roku stoupne daň z přidané hodnoty o procentní bod na 15 a 21 procent, omezí se výdajové paušály a dočasně se zruší stropy na zdravotní pojištění. Opatření mají snížit schodek veřejných financí pod tři procenta a mají platit od ledna. Některá z nich by měla platit ale jen do roku 2015. Kabinet chtěl například také zrušit slevu na zelenou naftu, po protestech zemědělců záměr oddálil. Uspořit chce vláda také omezením valorizace důchodů.
Bohuslav Sobotka (ČSSD) ke zvyšování DPH
- Nesouhlasíme se zvyšováním DPH, je to nespravedlivé opatření, ČSSD by DPH nezvyšovala.
- Rozpočet bude založen na plošných škrtech.
- Zasáhne to důchodce a postižené.
- Taková politika podlomí hospodářský růst.
Brífink ČSSD (zdroj: ČT24)
Razantně zmenšit své rozpočty musí většina ministerstev, po škrtech, které provedly v minulých letech, mají některé resorty s dalšími úsporami problémy. Například ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS) žádá o navýšení počtu zaměstnanců soudů, v čemž ho na zasedání vlády podpoří ombudsman Pavel Varvařovský. Problémy má Pospíšil i s financováním věznic. Bez rozhodnutí o úsporných škrtech v armádě nedávno skončilo jednání Bezpečnostní rady státu. Otázkou jsou také peníze pro školství a vědu.
Daňové přiznání pouze elektronicky
Vláda dnes schválila také novelu zákona o dani z přidané hodnoty, podle které budou muset daňové přiznání plátci DPH podávat od roku 2014 pouze elektronicky. Opatření se podle návrhu nebude vztahovat na drobné živnostníky a firmy s obratem do šesti milionů korun ročně. Ministerstvo financí odůvodňuje zavedení elektronického hlášení především bojem s daňovými úniky. Nyní jsou plátci DPH povinni elektronicky podávat souhrnná hlášení, a to formou datové zprávy, která je opatřena uznávaným elektronickým podpisem nebo která je odeslána prostřednictvím datové schránky.
Novela rovněž zavádí nový institut nespolehlivého plátce. Takový status může získat ten plátce DPH, který závažným způsobem neplní své povinnosti ve vztahu ke správě daně. Kdokoliv by s takovým subjektem obchodoval, vystavuje se podle ministerstva riziku ručení za nezaplacenou DPH. Pro nové plátce DPH bude jako zdaňovací období, za které podávají daňové přiznání, povinně platit po stanovenou dobu kalendářní měsíc. V případě, že plátce splní zákonem stanovené podmínky, bude si moci jako zdaňovací období zvolit kalendářní čtvrtletí.
Novela zákona, která mimo jiné reaguje na směrnice Evropské unie, také mění pravidla fakturování a zrovnoprávňuje doklady v listinné i elektronické podobě. Dále novela mění některá ustanovení technického rázu. Dopady na veřejné rozpočty a státní rozpočty budou podle ministerstva financí nulové. Jakýkoliv výdaj na zvýšení technického vybavení, například počítačů, lze podle ministerstva označit za zvýšení daňových nákladů a položek na odpočet DPH plátců daně.
GALERIE
videogallery_242113
Vláda řeší, jak neztratit 22 miliard z operačních programů
Až o dvaadvacet miliard korun může přijít Česká republika v případě, že Evropská komise do konce letošního roku neobnoví Česku proplácení dotací. Ohroženy jsou především peníze z operačních programů Životní prostředí a Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Vláda tak na dnešním jednání projedná dokument z ministerstva pro místní rozvoj, jenž označuje za rizikové šest programů z osmnácti, které spravují tuzemské úřady.
Pravidla Evropské unie stanovují, že do konce každého roku je nutné z unijních fondů vyčerpat určitý objem peněz. Když to státní úředníci nestihnou, nevyčerpané peníze pro příslušný rok propadnou a vrátí se do unijního rozpočtu. Dohromady s březnovým rozhodnutím vlády, která na doporučení EK kvůli nesrovnalostem v tuzemském dotačním systému pozastavila odesílání žádostí do Bruselu o zpětné proplacení dotací, tak hrozí, že Česko nedostane proplaceno na dvacet dva miliard korun.
GALERIE
Sídlo ministerstva pro místní rozvoj autor: ČT24, zdroj: ČT24
Vláda tak projedná dokument, ve kterém ministerstvo pro místní rozvoj, jako národní orgán pro koordinaci, identifikovalo významná rizika, která mohou mít vliv na včasné vyčerpání prostředků programu. To platí pro oba ohrožené programy – OP Životní prostředí a Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Ministerstvo financí (MF) v dokumentu uvádí, že u programu Životní prostředí může letošní ztráta činit 617,4 milionu eur (přibližně 15,9 miliardy korun). Ministerstvo životního prostředí předpokládá, že po dokončení auditu 92 vybraných projektů bude schopné čerpání obnovit, jakmile se začnou opět proplácet evropské dotace do všech programů. Kontrola skončí v červnu.
Program Vzdělávání pro konkurenceschopnost, který spravuje ministerstvo školství, může přijít o 246,9 milionu eur (kolem 6,3 mld. Kč). „Přijali jsme řadu nápravných opatření, která směřují k odblokování plateb v druhé polovině letošního roku. Již v této chvíli máme připraveno k certifikaci do Bruselu devět procent z celkové alokace operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost,“ uvedl Hynek Jordán z ministerstva školství. Za rizikové označuje dokument také programy Doprava, Výzkum a vývoj pro inovace a Regionální operační program Severozápad. U programů financujících dopravu a výzkum MMR ani MF riziko ztráty peněz neuvádí.