Globální nerovnováhy se budou měřit, G20 dohodla kompromis

Paříž - Finanční představitelé zemí skupiny G20 uzavřeli svou dvoudenní schůzku kompromisní dohodou na tom, jak v globální ekonomice definovat a měřit nerovnováhy, které by mohly vyvolat další finanční krizi. Čína, jejíž postoj byl jedinou překážkou dohody, nakonec vyslovila souhlas se všemi pěti navrhovanými měřítky nerovnováh, u klíčového ukazatele platební bilance si však vyhradila zmírnění. Agentuře AP to před oficiálním oznámením výsledků schůzky sdělili nejmenovaní činitelé dvou zemí.

Ministři financí a guvernéři centrálních bank a jejich vyjednavači se od pátečního večera pokoušeli přemluvit čínské představitele, aby souhlasili s tím, že G20 bude u členských zemí sledovat pět ukazatelů nerovnováh - běžný účet platební bilance, bilance veřejného sektoru čili rozpočtové deficity a státní dluhy, míru úspor v soukromém sektoru, reálný kurz měny a výši devizových rezerv.

Čína spolu s dalšími novými ekonomickými mocnostmi - Brazílií, Indií a Ruskem - zpočátku odmítala zařadit mezi ukazatele nerovnováh reálný kurz měny a devizové rezervy. Největší problém však měla s platební bilancí, kterou chtěla nahradit bilancí zahraničního obchodu. Čína má vysoké přebytky obchodu a ještě větší salda na běžném účtu a je v tomto směru v posledních letech hlavním zdrojem globálních nerovnováh.

Čína si vyjednala výjimku

Čínští činitelé nakonec podle zdrojů svolili se zařazením platební bilance, u Číny se však bude měřit bez zahrnutí úrokových plateb na čínské devizové rezervy, které jsou největší na světě. Znamená to, že pro Čínu bude tento indikátor někde uprostřed mezi platební a obchodní bilancí. Podle činitelů se průlomu dosáhlo díky tlaku Německa a zejména Francie, která schůzku jako letošní předsedající skupiny hostila.

Dnešní dohoda je prvním postupným krokem ke skutečnému řešení nerovnováh. Loni USA navrhovaly stanovit pro deficity a přebytky platební bilance konkrétní limity čtyř procent, jejichž dlouhodobější překračování by signalizovalo hrozbu. To sice většina ostatních zemí G20 odmítla, shodla se ale na nutnosti nejprve stanovit, které ukazatele se budou sledovat.

Globální nerovnováhy v čele s hlubokými obchodními a platebními deficity v USA a vysokými přebytky v Číně přispěly ke vzniku finanční krize let 2007 až 2009. Přebytky z Číny v USA snižovaly dlouhodobé úroky a zprostředkovaně končila jejich velká část na realitním trhu, což zvyšovalo ceny domů a dalších investičních aktiv na nereálně vysoké úrovně.

Na další schůzce by se G20 měla dohodnout, při jakých úrovních konkrétních ukazatelů se nerovnováhy stávají nebezpečnými, což bude ještě těžší než shoda na pouhém seznamu měřítek.