Konec malých obchůdků v Česku?

Jižní Morava - Kostel, hospoda, hřiště, obecní úřad a prodejna potravin - dříve klasické atributy české vesnice. U toho posledního už to ale neplatí. I když maloobchodní tržby poslední měsíc nečekaně poskočily o necelé procento, desítky vesnických obchodů bojují o přežití. Během dalších let jich podle odborníků mohou být další stovky. Chystá se ale záchranný plán.

Venkovské obchody s potravinami zavírají jeden za druhým. Provozovatelům se nevyplatí. Obyvatelé malých vesniček tak na nákupy musí dojíždět do supermarketů do větších obcí nebo měst několik kilometrů. Což je zejména pro starší lidi problém. 

Krátce po revoluci, když Češi ještě neznali slovo hypermarket, byly menších obchůdků tisíce. Fenoménem byla Jednota. O své nákupní skanzeny ale Česko rychle přichází. Do tří let budou podle obchodníků až stovky malých krámků před krachem. Menší obchody mají problém obstát i v konkurenci vietnamských a jiných zahraničních prodejců. Ti totiž často šetří na daních. DPH podle dosavadních výpočtů platí jen asi 5 procent z nich. 

Změnit by to mohlo povinné zavedení elektronických registračních pokladen. To by daňové úniky omezilo a stát by zvedl výběr i o několik milionů. „Vážně se tímto problémem zabýváme, ale je to ještě na delší diskuzi, jak politickou, tak odbornou,“ řekl mluvčí ministerstva financí Ondřej Jakob.

Prodejny, které si místní lidé v mnoha případech sami postavili v takzvané akci Z, by ale nemusely zůstat prázdné dlouho. Aby tzv. konzumy z menších obcí úplně nezmizely, vymýšlí Svaz obchodu a cestovního ruchu, jak jim pomoci. Třeba prodejny Coop by už brzy mohly fungovat na podobném principu jako třeba zahraniční fastfoodové řetězce typu McDonald's. „Budou to provozovat pod značkou Coop, ale pojedou si v podstatě se vším všudy na sebe,“ vysvětlil Vladimír Stehno ze svazu. Ze zaměstnanců se tak stanou osoby samostatně výdělečně činné anebo si prodejnu přímo pronajmou. Zákazník nic nepozná a vlastník řetězce ušetří na zdravotním a sociálním pojištění.