Šichtařová a Pikora vyzývají: Nebuďme ovce!

Praha – Kniha, jejímž cílem je provokovat, a to už od obálky. Kniha, která má nalákat sousedku z Horní Dolní, na druhou stranu to své si v ní najde i ekonom. Kniha, při jejímž čtení se často neubráníte úsměvu, přesto je její vyznění značně pesimistické. Kniha, která i do ekonomiky vkládá kapku filozofie a umí udeřit hřebíček na hlavičku. Kniha, která nás varuje před sebou samými. To vše v sobě skrývá nové dílo předních českých ekonomů Markéty Šichtařové a Vladimíra Pikory s názvem Nahá pravda.

Růst se stal ve 20. století modlou, které jsou politici i obyčejní lidé ochotni podřídit vše. Pro růst se neváháme zadlužovat, pro růst zavíráme oči před nejlepším a nejjednodušším možným řešením, tvrdí ve své knize Šichtařová a Pikora. A ukazují to na příkladech ze současného ekonomického dění i z běžného života.

„Obětujeme život honbě za kariérou ne proto, že je to naše skutečná přirozenost, ale protože nám už v útlém věku okolí vštípilo, že 'musíme' být soutěživí a hnát se za neustálým růstem. 'Povinný růst' jednotlivce je měřen výší jeho bankovního konta.“ Nahá pravda str. 244.


A podobně to funguje i v ekonomice. Vtipným přirovnáním Šichtařová s Pikorou poukazují na to, že zatímco každý sedlák ví, že když bude štvát svého koně stále rychleji a rychleji, nakonec ho uštve. Politici a veřejnost si to ale neuvědomují a myslí si, že každoroční růst o 5 procent je pro ekonomiku něco normálního. Nechtějí vidět možná rizika přehřátí a zároveň si neuvědomují, že ani nerůst ekonomiky nemusí automaticky znamenat zhoršení životní úrovně. Podporují růst dluhy, které nakonec celé státy i mezinárodní instituce přivádějí až na pokraj dluhové krize. Nevěříte? I na to mají Šichtařová s Pikorou celou dávku argumentů a praktických příkladů.

Klíčem k úspěchu je stabilita, ať je jakákoliv

Politici ve své honbě za růstem podceňují jednu zásadní věc, a to je stabilita ekonomického prostředí. Šichtařová s Pikorou poukazují na to, že například zvýšení daně z přidané hodnoty o procentní bod ekonomiku nezdecimuje. Daleko horší zprávou ale pro ni podle nich je to, že se DPH po roce zvyšuje znovu. Jak v takovém prostředí mohou firmy podnikat? Neustále musí bojovat se změnami, což komplikuje jejich rozhodování a nabourává jejich stabilitu.

Eurodomeček z karet
Eurodomeček z karet

Nestabilita Evropě podle Šichtařové a Pikory zkomplikuje také kýženou cestu z krize. Zhruba od jara 2012 se totiž karta obrací, k moci se dostávají socialistické vlády. Zářným příkladem je například Francie, kde se prezidentského žezla ujal Francois Hollande a hned začal mluvit o nutnosti nastartovat růst i za cenu dalších dluhů. Pokud ovšem nové vlády v Evropě podlehnou nutkání chovat se přesně opačně než jejich předchůdci, vzniklá nestabilita znovu nabourá křehké náznaky blížícího se hospodářského oživení, varují ekonomové.

Selhala Evropa? Selhalo euro?

Valnou část knihy se zdá, že Šichtařová s Pikorou varují před prohlubováním evropské integrace. O pár stránek dál zase volají po ustavení společného ministra financí. Zeptali jsme se jich proto, jak si v jejich očích evropská integrace vlastně stojí:

„Integrace je moc fajn a byla by dokonce mým velkým snem – pokud se integrují země, které jsou si ekonomicky podobné a mentálně si rozumí. (V takovém celku bych chtěla žít.) Když ale integrujeme do jednoho celku Řecko i Německo a ještě je přinutíme platit stejnou měnou, pak to není integrace; pak je to paskvil,“ uvedla Markéta Šichtařová.

„Pokud by ale naopak v jednom celku byly pospojovány země, které si jsou ekonomicky blízké, pak to tím líp funguje, čím těsněji jsou spojené. Proto je v takovou chvíli vhodné mít společného ministra financí,“ podtrhl Vladimír Pikora.


Poněkud zvláštní přílepek na závěr

Poněkud zvláštní oslí můstek zvolili autoři v závěru knihy, kde za obsáhlé pojednání o tématu dluhů poněkud nelogicky přilepili kapitolu s názvem „Energie nás má v hrsti“ pojednávající o cenách elektřiny, výhodnosti obnovitelných zdrojů i nákladech zelené energie. I na tomto tématu ukazují, jaké jsme vlastně ovce, avšak už ne s takovou lehkostí jako v předešlých kapitolách.

Vlastně skoro bych řekla, že ačkoliv ani poslední kapitola není nezajímavá, trošičku hloubku předchozích myšlenek a filozofický aspekt, ze kterého až běhá mráz po zádech, shazuje. Ale co, Nahá pravda je kniha, a čtenář si může dovolit nějakou tu kapitolku přeskočit, uzná-li za vhodné. Šichtařová s Pikorou však mají pro zařazení poslední kapitoly zdánlivě logické vysvětlení. „Bublina kolem rádoby zelené energie nás štve,“ řekla portálu ČT24 Šichtařová. „A když nás něco štve, nenecháváme si to pro sebe,“ dodal Pikora.

Troška patosu i vtipné bonmoty

Jedno se Šichtařové a Pikorovi musí nechat. Umí i vážné věci líčit s dávkou nadsázky a dokáží suchá ekonomická fakta proložit úsměvnými historkami ze života a trefnými přirovnáními. Při čtení se tak na řadě míst neubráníte úsměvu a díky tomu je také možné přečíst knihu takřka jedním dechem, i když nejde zrovna o oddechové čtení.

O trefná přirovnání není nouze

„Zateplení domu jako akcelerátor růstu je také úsměvné. Ne že by ublížilo. Ale ekonomiku to akceleruje, asi jako když si šnek přilepí na tykadla spoiler, aby měl větší přítlak.“

„Nadnárodní organizace si ochotně půjčují peníze od bank i států, aby jiným bankám a státům mohly půjčit. Nepřipomíná vám to pohádku, jak dědeček s babičkou tahali řepu? V zoufalství jim pak pomáhala i myška.“


Tak trochu jiný šnek
Tak trochu jiný šnek

I přes vtip, kterým se snaží autoři sršet, místy kniha sklouzává až k mučivému patosu. Má Evropa ještě vůbec nějakou šanci? Nebo jsme se už definitivně zamotali do osidel vlastních i státních dluhů, ze kterých není úniku? Pesimistické vzezření nastíněných ekonomických i filozofických myšlenek se Šichtařová s Pikorou snaží vylepšit v závěru knihy, kde zdůrazňují, že lidstvo má na výběr, může volit pohodlí, nebo svobodu.

Sami autoři tvrdí, že zavalit čtenáře vlnou pesimismu jejich cílem rozhodně nebylo. „Já měl pocit, že tak zlé to snad zase není. Protože my si myslíme, že 'příroda' či 'přirozenost', nebo jak to říct, si nakonec najde svou cestu,“ upozornil Pikora. „A právě v tom je naděje. I když my, lidstvo, děláme velké skopičiny, abychom pokazili, co se dá, nakonec se navzdory tomu všemu stejně pomaličku posouváme pořád dál,“ dodala Šichtařová.

Knihu Nahá pravda vydává nakladatelství NF Distribuce zhruba po roce od doby, kdy se na trh dostalo první dílo autorské dvojice Šichtařová a Pikora - Všechno je jinak. Nahá pravda s vyzývavým podtitulem Aneb co nám neřekli o našich penězích a budoucnosti vychází právě dnes.